Itálii se po summitu EU citelně zvyšují náklady na obsluhu dluhu

Itálii se citelně zvyšují náklady na financování, investoři se dluhopisů italské vlády zbavují v obavách, že Řím se nebude schopen vypořádat s rychlým tempem zadlužování. Kromě zdravotní krize způsobené koronavirem se Itálie delší dobu potýká i s ekonomickými problémy a k nejistotě přispívá i nepřesvědčivý výsledek čtvrtečního summitu, na němž se lídři Evropské unie zabývali otázkou, jak pomoci zemím nejvíce zasaženým pandemií.
Výnos dluhopisů italské vlády se splatností deset let se dopoledne zvýšil až o deset bazických bodů, než začal opět klesat. Výnosy se pohybují opačně k cenám - pokles ceny tedy znamená růst výnosů. Nervozita na trhu ale přetrvává, protože mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's připravuje revizi úvěrového ratingu Itálie.
Investoři se dopoledne zbavovali také dluhopisů některých dalších vlád z jižního křídla eurozóny, i tam se ale situace později stabilizovala. Analytici se nedokážou shodnout, co způsobilo, že se situace na trzích začala zlepšovat. Zvláště po čtvrtečním summitu, který byl pro ně zklamáním. Část expertů se proto domnívá, že mohla dnes na trhu intervenovat Evropská centrální banka.
Lídři EU se na summitu ve čtvrtek dohodli na vytvoření fondu, z něhož se bude financovat podpora ekonomik nejvíce zasažených koronavirem. Zatím ale nemají detaily plánu.
Po dopoledním růstu se výnos italských vládních dluhopisů se splatností deset let odpoledne pohyboval kolem 1,95 %, což byl proti čtvrtku pokles o šest bazických bodů. Mírný pokles vykazoval i výnos papírů s kratší splatností. Takzvaný spread, tedy rozdíl ve výnosu desetiletého dluhopisu italské vlády a srovnatelného dluhopisu vlády německé, se snížil na 240,8 bazického bodu, a i když proti čtvrtku stále vykazoval růst o tři body, byl mnohem nižší, než činila dopolední hodnota 256,10 bodu.
"Zdá se, že je dost těžké to vysvětlit, protože po tom summitu EU to bylo zklamání," poznamenal Richard McGuire ze společnosti Rabobank. "Možná to lze přičíst intervenci ECB," citovala ho agentura Reuters.
Počáteční růst smazaly i desetileté dluhopisy vlád Španělska a Portugalska, tedy zemí, které jsou v eurozóně považovány rovněž za finančně slabší.
Itálie je po Řecku druhou nejzadluženější zemí eurozóny ve vztahu k hrubému domácímu produktu. Dluh se nyní pohybuje nad 130 % HDP, ale kvůli nákladům na pandemii se podle odhadů analytiků patrně zvýší nad 150 % HDP.
Zdroj: ČTK
Aktuality
