Státní EGAP se loni propadl do ztráty 2,38 miliardy korun

"Hospodaření tak bohužel skončilo ztrátou 2,38 miliardy korun, ale dotace ze státního rozpočtu pojišťovna žádat nebude. Ztrátu vykryje z kapitálového posílení z roku 2018, obchodní činnosti a vymáhání pohledávek," uvedl Černý. Celkový objem vymožených pohledávek podle něj loni činil 546 milionů korun, z toho nejvíc na Kubě, Ukrajině a Rusku. Předloni dosáhl EGAP čistého zisku 210 milionů korun, do kladných čísel se dostal poprvé od roku 2010.

Loni podle Černého pojišťovna podpořila 63 exportérů, což je meziročně o dva víc. Šlo například o české dodávky trolejbusů do Lotyšska, instalaci drážního zabezpečovacího zařízení v Bělorusku, pekařských linek v Mongolsku či o stavbu vodní elektrárny v Turecku. Celkem pojišťovna loni podpořila vývoz českých firem do 35 zemí.

"Celkový objem podpořeného vývozu si držel stabilně vysoká čísla. Velkou měrou se na statistikách podílely malé a střední podniky. S nimi jsme loni podepsali 78 z celkem 140 uzavřených obchodní smluv," uvedl předseda představenstva EGAP Jan Procházka.

Minulý týden vláda rozhodla, že EGAP získá čtyři miliardy korun jako záruky k úvěrům poskytovaným velkým exportním firmám zasaženým v souvislosti s koronavirem. Bude tak možné spustit program Záruka COVID plus. Kabinet bude moci do fondu v případě potřeby schválit další peníze.

"EGAP tak nově bude moci poskytovat záruky za bankovní úvěry velkých firem nad 250 zaměstnanců, a to v celkovém objemu až 142 miliard korun. Nový program čeká na notifikaci Evropské komise a jeho spuštění se očekává v příštím týdnu," uvedl Černý. Program Záruka COVID plus doplňuje již zahájené úvěrové programy COVID pro živnostníky a malé firmy, které připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou.

EGAP zajišťuje podporu českého exportu pojišťováním vývozních úvěrů především do zemí mimo Evropskou unii. Stát nyní ve společnosti vykonává vlastnická práva prostřednictvím ministerstva financí. Převod podílů z ministerstev průmyslu a obchodu, zemědělství a zahraničních věcí byl dokončen předloni po vládním souhlasu.

Turecký projekt Adularya, který zahrnuje nedokončenou hnědouhelnou elektrárnu Yunus Emre a sousední lignitový důl, byl jedním z důvodů, které přivedly k úpadku firmu Vítkovice Power Engineering, jež byla hlavním dodavatelem stavby. Uhlí údajně neodpovídá kvalitě, na jakou byly kotle elektrárny stavěny. Situaci navíc ztížila skutečnost, že po pokusu o puč v Turecku v roce 2016 holding Naksan, do kterého Adularya patří, skončil v rukou státu. Během loňského roku se uskutečnilo několik neúspěšných tendrů na prodej projektu.

Zdroj: ČTK

Aktualita pro rok 2026