Ekonomika eurozóny i celé EU v prvním čtvrtletí rekordně klesly
Hrubý domácí produkt eurozóny v prvním čtvrtletí klesl proti předchozím třem měsícům o 3,8 %, v celé Evropské unii se pak snížil o 3,3 %. Pro oba regiony to je nejvýraznější pokles od začátku měření v roce 1995, uvedl v pátek ve zpřesněné zprávě evropský statistický úřad Eurostat. Pokles za celou unii byl trochu mírnější, než Eurostat původně čekal. V prvním rychlém odhadu hovořil o propadu o 3,5 %.
V březnu, tedy v posledním měsíci čtvrtletí, většina členských zemí EU zavedla omezení pohybu, aby tak zabránila šíření nemoci covid-19. V posledním čtvrtletí loňského roku se ekonomika eurozóny zvýšila o 0,1 % a ekonomika celé EU o 0,2 %.
V meziročním srovnání ekonomika zemí platících eurem klesla v prvním čtvrtletí o 3,2 %, ekonomika celé EU pak o 2,6 %. To byl nejhlubší propad od třetího čtvrtletí roku 2009. V eurozóně i v unii ovšem byl pokles o 0,1 procentního bodu mírnější, než Eurostat uváděl v rychlém odhadu.
Nejvyšší mezičtvrtletní propad zaznamenala Francie, kde HDP klesl o 5,8 %. Následovaly Slovensko (5,4 %) a Španělsko (5,2 %). Italská ekonomika klesla o 4,7 %, a oficiálně tak vstoupila do recese, protože v předchozím čtvrtletí její HDP klesl o 0,1 %.
Německu, největší evropské ekonomice, se podařilo zvládnou začátek koronavirových omezení o něco lépe, jeho HDP se snížil o 2,2 %. Jedinou zemí, která zaznamenala růst, bylo Finsko, jehož HDP se zvýšil o 0,1 %.
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí podle údajů Českého statistického úřadu klesla meziročně o 2,2 %, mezičtvrtletně o 3,6 %. HDP Polska meziročně vzrostl o 1,9 %, mezičtvrtletně se však o půl procenta snížil. Maďarská ekonomika meziročně vzrostla o 2,2 %, proti předchozímu kvartálu ale o 0,4 % klesla.
Eurostat v pátek také uvedl, že počet zaměstnaných v prvním čtvrtletí se v EU i v eurozóně snížil proti předchozím třem měsícům o 0,2 %. Klesl tak poprvé od začátku roku 2013. Meziročně se sice zaměstnanost zvýšila o 0,3 % v eurozóně i v celé EU, pro eurozónu to však byl nejslabší růst od prvního čtvrtletí roku 2014 a pro EU od konce roku 2013.
Na druhé čtvrtletí ekonomové předpovídají ještě hlubší propad. V anketě agentury Reuters uskutečněné minulý měsíc uváděli, že za duben až červen ekonomika eurozóny klesne o 9,3 %. Dodali ale, že zatím se plně neprojevily dopady karanténních opatření, takže pokles může být i hlubší. Mezinárodní měnový fond odhaduje, že ekonomika eurozóny letos klesne o 7,5 %. Loni vykázala růst o 1,2 %. Evropská komise v jarní prognóze odhadla, že hospodářství EU letos klesne o rekordních 7,4 %, hospodářství eurozóny pak o 7,7 %.
Zdroj: ČTK
