Michel: Lídři EU vykročili ke shodě na fondu, spory ale trvají
Mezi vrcholnými představiteli zemí Evropské unie se rýsuje shoda na principu budoucího fondu obnovy ekonomik, v některých bodech však přetrvávají spory. Po páteční videokonferenci šéfů států a vlád to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Dodal, že chce se s prezidenty a premiéry ihned zahájit separátní jednání a v půli července je do Bruselu pozvat na osobní schůzku.
"Jsem odhodlán okamžitě zahájit skutečná vyjednávání s členskými zeměmi a naším záměrem je uspořádat okolo poloviny července v Bruselu osobní vrcholné jednání," řekl novinářům Michel. Jednání podle něho ukázalo vůli vedoucích představitelů dohodnout se na záchranném plánu, avšak také některé rozdíly v pohledech na jeho základní parametry.
Evropská komise chce ekonomikám pro zotavení z koronavirové krize nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard eur. Podle její šéfky Ursuly von der Leyenové v pátek proti tomu, aby si EK tyto peníze bezprecedentně vypůjčila, nevystoupil žádný z vrcholných politiků bloku. Rozdílné názory naproti tomu dali najevo na celkový objem fondu, poměr mezi přímými granty a půjčkami nebo na nové příjmy rozpočtu, jimiž chce Brusel financovat splácení dluhu.
Komise plánuje rozdělit prostřednictvím fondu svázaného s příštím sedmiletým rozpočtem celkem 500 miliard eur grantů a 250 miliard eur úvěrů tak, aby více než třetina peněz připadla Itálii a Španělsku, tedy zemím, které pandemie covidu-19 zasáhla nejvíce. Jejich představitelé stejně jako političtí vůdci Francie a Německa v pátek návrh v zásadě podpořili a hovořili o nutnosti rychlé dohody.
"Všichni jsme si vědomi toho, co je v sázce. Dohodu musíme dosáhnout v červenci," napsal po videokonferenci na Twitteru italský premiér Giuseppe Conte, který označil páteční jednání za "další krok kupředu". Podobně se vyjádřil španělský premiér Pedro Sánchez, který stejně jako Conte v průběhu jara varoval, že bez pomoci jejich zemím bude ohrožena budoucnost evropského společenství.
Méně srozuměna s plánem komise je skupina takzvaných šetrných států představovaná Rakouskem, Nizozemskem či skandinávskými zeměmi. Ta i po pátku trvá na výrazně větším zastoupení úvěrů a jasných detailech splacení společného dluhu.
"Jsme připraveni pomoci zemím nejvíce zasaženým covidem-19, ale podpora musí být dobře zacílená a jasně časově omezená," uvedl po jednání rakouský kancléř Sebastian Kurz.
Lídři části zemí východního křídla EU včetně Česka či Maďarska pro změnu nelibě nesou, že v zájmu pomoci dosud bohatším jižním zemím by podle navrženého klíče měly dostat z fondu menší poměr peněz, než jim náleží z běžného unijního rozpočtu.
Podle českého premiéra Andreje Babiše je problémem navržené kritérium nezaměstnanosti za posledních pět let, které spoluurčuje výši příspěvků jednotlivých zemí a které nemá s dopadem koronaviru nic společného. Česko, které má nezaměstnanost trvale nízkou, kvůli tomu přichází o peníze. "Kritéria rozdělování musí být spravedlivá pro všechny," uvedl Babiš po jednání.
Visegrádské země však nejsou v pohledu na návrh jednotné: Polsko, které má z fondu získat třetí největší podíl, je s ním zásadě spokojeno, stejně jako Slovensko.
Podle předběžných propočtů EK by z celkových 750 miliard měla nejvíce inkasovat Itálie, která má v součtu grantů a úvěrů dostat 173 miliard eur. Následuje Španělsko se 140 miliardami eur a Polsko se 63 miliardami eur. Česko má dostat přes 19 miliard eur, Maďarsko 15 miliard eur a Slovensko 13 miliard eur. Navržená čísla se mohou změnit v případě úpravy klíče, o kterou vedle postkomunistických států usiluje i několik zemí západní Evropy.
Zdroj: ČTK
