Lídři zemí EU se pátý den summitu shodli na fondu obnovy a rozpočtu. Macron a Merkelová hovoří o historické dohodě, spokojený je i Babiš

"Dokázali jsme to. Evropa je silná, Evropa je jednotná," okomentoval vyčerpávající jednání viditelně spokojený Charles Michel. Výsledek je podle něj úspěchem pro všech 27 členských zemí, které v kritické chvíli ukázaly odpovědnost a solidaritu.

Lídři se podle Michela nakonec shodli na všech zásadních položkách fondu, jehož čerpání bude spojeno s klimatickými cíli EU a podmíněno dodržováním principů právního státu.

Celková výše grantů ve fondu obnovy bude 390 miliard eur, na půjčky v něm bude připraveno 360 miliard eur. Právě tento poměr byl hlavním sporným tématem jednání, kvůli němuž odmítaly takzvané šetrné státy k dohodě přistoupit. Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko obávající se velkého společného zadlužení si nakonec vymohly snížení přímých dotací z původně plánovaného půl bilionu o 110 miliard eur. Itálie a Španělsko, které jako země nejzasaženější pandemií covidu-19 budou největšími příjemci prostředků z fondu, podporovaly spolu s Německem a Francií co největší balík grantů, kompromisem se nakonec stalo zmíněných 390 miliard eur.

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je dohoda zásadním krokem k oživení evropských ekonomik, které se v současnosti vzpamatovávají z koronavirového výpadku a letos je čeká výrazný propad.

Čerpání z fondu bude spojeno s plněním národních reformních programů, k nimž se bude muset zavázat každá země. Klíčové je, že investice z fondu i z rozpočtu jsou spojeny s přechodem ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství, uvedla šéfka unijní exekutivy.

Půjčku by státy měly splácet do poloviny století, k čemuž jim mají pomoci nové zdroje příjmů společného rozpočtu. V rámci dohody se země zavázaly k tomu, že rozpočet pomůže naplňovat nový poplatek z nerecyklovaných plastů, o dalších zdrojích ještě budou jednat.

Summit, který skončil v úterý ráno, začal v pátek a byl původně plánován jako dvoudenní. Časově se tak vrcholná schůzka téměř vyrovnala dosud nejdelšímu summitu společenství z prosince 2000, kdy byla na programu reforma unijních institucí nutná pro budoucí východní rozšíření evropského bloku.

Macron a Merkelová označili dohodu za historickou, spokojený je i Rutte

Dohodu na parametrech fondu obnovy po koronavirové krizi a budoucího sedmiletého rozpočtu EU označili za historickou francouzský prezident prezident Emmanuel Macron či německá kancléřka Angela Merkelová. Spokojený je s ní i nizozemský premiér Mark Rutte, jehož tvrdý postoj někteří během jednání označovali za velkou překážku dohody. Podle Rutteho vztahy Nizozemska s unijními partnery zůstávají silné i přes obtížná jednání na summitu.

"Jsme všichni profesionálové, sneseme pár úderů. Jsem spokojený s touto dohodou," citovala agentura Reuters vyjádření nizozemského premiéra. Toho některé státy EU během summitu vinily z neúspěšných jednání, protože Nizozemsko stálo v čele zemí, které prosazovaly šetrnější přístup kvůli obavám z velkého společného zadlužení EU.

Do ostrého sporu se dostal Rutte během jednacího maratonu s italským premiérem Giuseppem Contem. "Možná budeš ve své vlasti pár dnů hrdinou, ale po pár týdnech budeš před všemi evropskými občany tím, kdo je zodpovědný za to, že adekvátní a účinná evropská reakce je zablokovaná," vyčetl Conte na summitu Ruttemu jeho nezlomný postoj.

Conte dohodu přivítal a označil ji za ambiciózní plán obnovy, který pomůže silně a účinně čelit krizi evropských ekonomik postižených pandemií covidu-19.

"Je to velká dohoda pro Evropu a pro Španělsko. Napsali jsme jednu z nejbrilantnějších kapitol evropské historie," okomentoval dohodu ze summitu španělský premiér Pedro Sánchez. Označil ji za Marshallův plán, který je i silným vzkazem světu, že Evropa je připravena čelit výzvám.

Za historickou označili dohodu francouzský prezident Macron i německá kancléřka Merkelová. "Toto je důležitý signál vyslaný za hranice Evropy, že EU, i přes odlišné podmínky jednotlivých členských států, je schopná jednat," řekla Merkelová na společné tiskové konferenci s Macronem.

Babiš: Summit byl pro ČR úspěchem, plán reforem předložíme rychle

Česko bude v příštích sedmi letech z rozpočtu Evropské unie navýšeného o fond pokrizové obnovy ekonomik čerpat 35,7 miliardy eur. Dalších 15,4 miliardy eur si bude moci za výhodných podmínek v rámci fondu vypůjčit. Novinářům to na závěr pět dní trvajícího summitu EU řekl český premiér Andrej Babiš, podle něhož se proti dosavadnímu rozpočtu zvýší pružnost převodů peněz mezi fondy, což je pro ČR klíčové.

"Výsledek summitu EU je pro Česko dobrý, mám z toho radost," prohlásil po maratonském jednání. Díky tomu, že se státníci shodli na parametrech bezprecedentního fondu, si Česko v období let 2021 až 2027 polepší proti končícímu sedmiletému období o téměř čtyři miliardy eur. V rámci budoucího rozpočtu dostane 27 miliard eur, z fondu bude na dotacích čerpat 8,7 miliardy eur, tedy přes 230 miliard korun.

Zda si Česko vybere i svůj podíl z balíku úvěrů, bude podle premiéra záležet na tom, za jakých podmínek si nakonec Evropská komise na finančních trzích peníze vypůjčí. "Pokud podmínky, za nichž si bude půjčovat Evropská komise, budou podstatně výhodnější, tak si půjčíme. Ty podmínky ale nyní neznáme," uvedl český premiér.

Podle Babiše je důležité, že si Česko vyjednalo možnost převádět až 25 % příspěvků mezi jednotlivými strukturálními fondy podle svých potřeb. Vláda podle něj co nejdříve předloží Evropské komisi plán reforem, který bude podmínkou toho, aby mohla čerpat z fondu obnovy určeného pro příští tři roky.

"Je potřeba naši ekonomiku restrukturalizovat, musíme se soustředit hlavně na investice, musíme se soustředit na naše zdravotnictví, měli bychom se snažit maximálně urychlit digitalizaci," vyjmenoval Babiš některé z priorit.

Takzvané šetrné státy jsou s dohodou o fondu obnovy spokojené

Představitelé takzvaných šetrných států - Rakouska, Švédska, Dánska a Nizozemska - vyjádřili spokojenost s dohodou o fondu obnovy. Rakouský kancléř Sebastian Kurz označil dohodu za dobrý výsledek pro Evropskou unii i Rakousko. Zároveň ocenil své spojence, kteří usilovali o to, aby fond obnovy tvořily v co největší míře úvěry, nikoli granty. Proti takzvané šetrné čtyřce, k níž se na summitu připojilo i Finsko, stály Itálie a Španělsko, které jako největší příjemci prostředků chtěly zachovat grantů co nejvíce.

"Evropa čelí mnoha výzvám, které musíme řešit společně, a je důležité, že byl dojednán rozpočet. S fondem obnovy jsme lépe připraveni vypořádat se s koronavirovou krizí a jejími ekonomickými následky," uvedl švédský premiér Stefan Löfven.

Navzdory složité výchozí pozici měly nakonec švédské požadavky přímý dopad. Slevy (pro přímé plátce do rozpočtu EU) jsou vyšší než kdy dříve a poprvé byla stanovena pravidla, která podmiňují čerpání unijních peněz respektováním demokratických principů. To je velká změna, řekl Löfven.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová po jednání prohlásila, že je sice unavená, ale z výsledku má radost. "Kromě toho, že ekonomický rámec je lépe vyvážený, podařilo se dosáhnout rovněž úspěchů v oblasti klimatu a právního státu," řekla Frederiksenová novinářům.

Orbán hlásí úspěch a popírá vazbu peněz z EU na právní stát

Maďarsko a Polsko na summitu vyjednaly velkou sumu peněz a ubránily národní hrdost, když "zmařily pokusy" vázat čerpání z fondů Evropské unie na právní stát, uvedl maďarský premiér Viktor Orbán na společné tiskové konferenci se svým polským protějškem po vrcholné schůzce. "Dokázali jsme uspět společně," prohlásil posléze Mateusz Morawiecki. Podle předsedajícího summitu Charlese Michela ale představitelé unie rozhodli podmínit čerpání unijních peněz respektováním demokratických principů.

"Je to poprvé v dějinách EU, kdy je náš rozpočet spjat s klimatickými cíli a s respektováním právního státu," prohlásil Michel podle agentury AFP. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle AFP upřesnila, že komise navrhla nástroj, podle kterého se o opatřeních v případě porušení právního státu má rozhodovat kvalifikovanou většinou.

Maďarsko a Polsko jsou v hledáčku Bruselu kvůli krokům vedoucím údajně k podkopávání právního státu a porušování demokratických hodnot. Budapešť a Varšava kvůli tomu již čelí proceduře podle příslušného smluvního článku poskytujícího unii možnost potrestat členský stát, který nerespektuje společné hodnoty. Ale toto rozhodnutí musí být přijato jednomyslně, což neutralizuje jeho rozsah.

Polsko a Maďarsko na summitu hrozily, že použijí veto proti všem pokusům spojit financování z EU s právním státem, ale podle několika zdrojů se během čtvrté noci vyjednávání podařilo dospět k dohodě.

Maďarská média blízká Orbánově vládě uvítala kompromis jako "velké vítězství". Mluvčí německé kancléřky Angely Merkelové ovšem nechtěl podle AFP potvrdit tvrzení, že údajně kancléřka slíbila během německého předsednictví, tedy do konce roku, ukončit proceduru podle článku sedm unijní smlouvy. Mluvčí německé vlády Steffen Seibert jen naznačil, že Berlín přislíbil postoupit v tomto procesu "v rámci limitů svých možností", přičemž iniciativa vzešla z Budapešti.

Polsko má získat okolo 125 miliard eur v podobě přímých dotací, spolu s výhodnými půjčkami má jít o téměř 160 miliard eur. "To je částka, která nikdy nebyla," prohlásil Morawiecki. Podle televize TVN 24 také tvrdil, že v dosažené dohodě se tyto peníze "nespojují přímo s právním státem" a nový mechanismus, který má teprve vzniknout, mají ještě schvalovat členské státy, a to jednomyslně. "Bez souhlasu Maďarska, bez souhlasu Polska, bez souhlasu Visegrádské skupiny se tu nic nestane," prohlásil. Ujišťoval rovněž, že mezi ekonomickou a politickou dimenzí není žádné propojení. "To jsou dvě různé věci," tvrdil s tím, že Polsko nesouhlasí s obviněními, že porušuje principy právního státu.

Server Onet.pl však poznamenal, že navzdory Morawieckého slovům text dohody s podpisy zástupců zemí unie tuto vazbu zřetelně obsahuje, když připomíná článek smlouvy o unijních hodnotách a dodává, že bude existovat "systém podmíněnosti", v jehož rámci Evropská komise navrhne prostředky v případě porušení unijních hodnot zastavit. A při tvrzení o potřebě jednomyslnosti Morawiecki podle serveru opominul tu část dohody, která jasně hovoří o rozhodování kvalifikovanou většinou (55 % zemí představujících dohromady 65 % celkové populace Evropské unie).

Zdroj: ČTK