Průměrná mzda v ČR ve druhém čtvrtletí meziročně reálně klesla o 2,5 %

Analytici pokles průměrné mzdy po zohlednění inflace očekávali, a to zejména kvůli dopadům šíření koronaviru i poměrně vysokému růstu spotřebitelských cen. Naposledy reálně mzdy klesly na konci roku 2013. Obecně navíc platí, že dvě třetiny zaměstnanců v ČR na průměrnou mzdu nedosáhnou.

"Mzdový vývoj byl vysoce diferencovaný, stejně jako vývoj počtu zaměstnanců, a závisel především na síle, s jakou dopadla na jednotlivá odvětví protiinfekční opatření," uvedl ČSÚ. Nejvýraznější propad byl v ubytování, stravování a pohostinství, kde se mzdy snížily o 11,8 %. Druhý nejhorší pokles mezd, o 5,7 %, byl v činnostech v oblasti nemovitostí. Ve zpracovatelském průmyslu, kde pracuje téměř 1,1 milionu zaměstnanců, klesla průměrná mzda o 4,9 % na 32 707 korun.

"Naopak ve zdravotní a sociální péči a ve vzdělávání mzdy vzrostly v průměru o 5,5 %," podotkl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.

Medián mezd, tedy střední hodnota mezd, ve druhém čtvrtletí meziročně klesl o 0,2 % na 29 123 korun. U mužů dosáhl 31 450 Kč a u žen 26 489 Kč. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší. Osmdesát procent zaměstnanců tak pobíralo podle ČSÚ mzdu mezi 14 659 Kč a 56 263 Kč.

Proti předchozímu čtvrtletí činil pokles průměrné mzdy ve druhém čtvrtletí po očištění od sezonních vlivů 3,1 %.

Analytici: Za reálným poklesem mezd opatření proti koronaviru

"Zaměstnanci se bojí o práci a přestávají žádat zaměstnavatele o zvyšování mezd. Spotřebitelské ceny však rychle narůstají, což v konečném důsledku znamená, že si zaměstnanci mohou ze svých mezd koupit méně zboží a služeb," uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

"Díky plánované změně daňového systému se zvýší čisté mzdy zaměstnanců, i když jim zaměstnavatelé nezvýší hrubé mzdy. To zaměstnancům pomůže udržet si životní úroveň, která se jim v důsledku snížení reálné výše mezd propadla," dodal Křeček.

"Navzdory tomu, že propad mezd ve druhém čtvrtletí byl tažen některými jednorázovými faktory, je obecně zřejmé, že dosavadní svižný růst mezd z předešlých let s příchodem koronavirové krize skončil. Za letošní rok předpokládáme růst mezd kolem 3 %, jelikož v druhé polovině roku se mzdy vrátí k meziročnímu růstu, i tak ovšem půjde o poloviční růst ve srovnání s rokem 2019. A ani v příštím roce by dynamika mezd patrně neměla výrazněji zrychlit, ačkoli do finálního čísla opět promluví případný růst minimálním mzdy a růst platů ve veřejném sektoru. Vzhledem k vyšší inflaci v letošním roce (kolem 3 %) se ovšem růst reálných mezd letos zastaví a totéž bude patrně platit i pro rok příští.

"Druhé čtvrtletí bylo ve znamení omezení souvisejících s koronavirem, jež zasáhla jak výrobu, tak služby a obchod a v nich zaměstnané pracovníky. Z pohledu mzdového vývoje by mělo představovat pomyslné dno a třetí čtvrtletí letošního roku by již mělo přinést oživení růstu mezd s tím, jak se aktivita v ekonomice včetně pracovní doby začala postupně vracet k normálu," uvedl analytik Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Na výsledek mělo vliv především krácení mezd v důsledku překážek na straně zaměstnavatele, doplnil analytik ČSOB Petr Dufek. Společnosti omezující provoz poslaly své pracovníky domů za nižší mzdu.

"Pokles v průměrné mzdě, který vidíme ve statistikách, je podstatně menší, než jaký byl skutečný dopad koronavirových škrtů ve firmách na peněženky zaměstnanců," uvedla expertka na řízení lidských zdrojů v PwC Andrea Palánová. Firmy spíše než mzdy škrtaly bonusové složky, benefity a příspěvky, které se ve statistikách neprojeví, dodala.

V letních měsících se sice začala ekonomika vracet do normálních kolejí, prostor k růstu mezd je ovšem velmi omezený, upozornil analytik Deloitte David Marek. Firmy spíše hledají prostor ke snižování nákladů v situaci, kdy je poptávka z domova i zahraničí stále znatelně oslabena.

Michal Brožka z Komerční banky očekává, že mzdový vývoj zůstane i v dalších čtvrtletích utlumený. "Řada firem bude nucena šetřit na mzdových nákladech. Hlavním tahounem růstu mezd pro letošek i příští rok bude s vysokou pravděpodobností veřejný sektor," předpokládá.

Miroslav Novák ze společnosti AKCENTA CZ očekává, že druhá polovina roku mzdový výpadek ze druhého čtvrtletí částečně vyrovná. "Vzhledem k vyšší inflaci je však poměrně pravděpodobné, že za celý letošní rok reálně průměrná mzda poklesne, což se stalo naposledy v roce 2013," dodal.

Zdroj: ČTK