ECB vyzývá evropské vlády k selektivnímu omezování ekonomiky
Evropské vlády musejí při boji s koronavirem omezovat pouze vybrané ekonomické aktivity a pokračovat ve výdajích na podporu podniků i domácností. Uvedli to v pátek podle agentury Reuters vedoucí představitelé Evropské centrální banky. Evropské země v poslední době zavádějí nová restriktivní opatření v reakci na vzestup počtu případů nákazy koronavirem.
"Musíme se snažit porazit tento virus bez úplného zavření ekonomiky, protože dopady jsou z hlediska ztráty hospodářské aktivity velmi silné," uvedl viceprezident ECB Luis de Guindos.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová ve čtvrtek signalizovala další uvolnění měnové politiky v eurozóně. Zdůraznila však, že měnovou politiku musí doplňovat rozsáhlá vládní podpora ekonomiky.
Člen výkonné rady ECB Yves Mersch potvrdil, že banka je na prosincovém zasedání připravena poskytnout ekonomice další pomoc. Dodal nicméně, že nejdůležitějším nástrojem na podporu reálné ekonomiky zůstává rozpočtová politika, a upozornil, že není úkolem ECB zajišťovat finance jednotlivým podnikům.
Viceprezident de Guindos také varoval před příliš rychlým ukončováním rozpočtových opatření na podporu ekonomiky. "Je velmi důležité, aby se rozpočtové stimuly odstraňovaly postupně v souladu s ožíváním ekonomiky," uvedl. "Nechceme, aby nastalo rychlé omezování stimulů, protože by to mohlo způsobit ještě intenzivnější (hospodářský) pokles," dodal.
Člen rady guvernérů ECB a guvernér italské centrální banky Ignazio Visco varoval, že rostoucí počet nových případů koronaviru ohrožuje vyhlídky na pokračující ožívání ekonomiky eurozóny. Výsledkem druhé vlny koronaviru by podle něj mohlo být nové zpomalení výroby a poptávky po zboží a službách.
Statistický úřad Eurostat v pátek uvedl, že hrubý domácí produkt eurozóny se proti druhému kvartálu, ve kterém se v důsledku opatření proti šíření koronaviru propadl o 11,8 %, ve třetím čtvrtletí zvýšil o rekordních 12,7 %.
ECB v pátek představila výsledky svého čtvrtletního průzkumu mezi profesionálními prognostiky. Podle nich by ekonomika eurozóny měla v celém letošním roce klesnout o 7,8 %, v příštím roce by se pak měl HDP zvýšit o 5,3 %.
Prognostici tak letošní výhled mírně zlepšili, zatímco prognózu pro příští rok mírně zhoršili. Průzkum se nicméně konal začátkem října, tedy před nejnovějšími opatřeními proti šíření koronaviru. V předchozím červencovém průzkumu prognostici předpovídali, že HDP eurozóny letos klesne o 8,3 % a napřesrok se zvýší o 5,7 %.
Zdroj: ČTK
