Polsko čeká, že Brusel navrhne řešení sporu o unijní rozpočet

"Očekáváme nové návrhy, které budou v souladu s unijními smlouvami a také v souladu se závěry Evropské rady z července, kdy byl rozpočet EU dohodnut," řekl mluvčí polské vlády Piotr Müller v polském rozhlase.

Pondělní veto dvojice členských zemí se vztahuje jak na plánovaný fond koronavirové pomoci ve výši 750 miliard eur, tak na sedmiletý unijní rozpočet ve výši téměř 1,1 bilionu eur. Zablokování znamená, že peníze na obnovu ekonomik postižených pandemií covid-19 budou pro všechny unijní země nejspíše zpožděny, poznamenala v úterý agentura Reuters. Původní plán podle ní počítal s tím, že finance začnou proudit do jednotlivých zemí od poloviny roku 2021.

Varšava pondělní veto označuje za začátek debaty zaměřené na nalezení kompromisu. "Uklidněme se, jsou to jen diskuze na úrovni velvyslanců, nejdůležitější debata je stále před námi. Polsko chce, aby byla dlouhodobá dohoda přijata co nejdříve... Ale nemůže se tak stát na úkor svrchovanosti členského státu," řekl polské státní televizi náměstek ministra zahraničí Szymon Szynkowski vel Sek.

Mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács podle agentury MTI uvedl, že za veto rozpočtu nemůže Maďarsko, nýbrž ti, kteří pro něj vytvořili podmínky. Podmínění čerpání peněz z unijních fondů dodržováním vlády práva je podle něj v rozporu se zakládajícími smlouvami EU a také nebylo v červencové dohodě o rozpočtu, kterou schválil premiér Viktor Orbán. "Evropský parlament a současné německé předsednictví červencovou dohodu změnily," uvedl Kovács v maďarské veřejnoprávní televizi M1.

Německý ministr pro evropské záležitosti Michael Roth v úterý prohlásil, že členské země by se měly chovat zodpovědně a měly by zajistit, aby se peníze z koronavirového fondu dostaly do jednotlivých států co nejdříve. "Teď není čas na vetování, je třeba jednat rychle a v duchu solidarity," řekl Roth.

Europoslanci stejně jako řada států zejména západní a severní Evropy trvali na tom, aby bylo vyplácení peněz provázané s respektováním demokratických zásad jako je nezávislost soudů nebo svoboda médií.

Lídři Maďarska i Polska dávají dlouhodobě najevo, že jim spojení peněz s principy vlády práva dělá problémy. Unijní instituce už několik let vedou s oběma zeměmi řízení kvůli obavám z porušování evropských hodnot a Budapešť i Varšava tvrdí, že žádné další mechanismy k ochraně právního státu nejsou třeba.

Na víceletém rozpočtu se musí členské státy shodnout jednomyslně. Pokud by se to nepovedlo do konce roku, začne od ledna platit provizorium vycházející z letošního rozpočtu.

Zdroj: ČTK