Jak se vyplatí investice do úspornějšího rodinného domu
Provozní náklady jsou důležitým měřítkem kvality nemovitosti. Za jak dlouho se investice do úspornějšího bydlení vrátí?
Investice do nemovitostí platí obecně za jednu z nejbezpečnějších. Pokud je nemovitost na správné adrese a v dobrém stavu, její tržní cena bude pravděpodobně v budoucnu stoupat. V souvislosti s rodinnými domy ale není slovo investice asi to nejvýstižnější, pravdě spíše odpovídá tvrzení, že je to jedna z nejvýhodnějších forem důchodového zajištění pro většinu běžné populace.
Jedním z faktorů, které ovlivňují, zda rodinný dům bude opravdu zajištěním na stáří, jsou jeho provozní náklady (hlavně náklady na vytápění). Pokud budou vysoké, těžko je bude možné pokrýt jen z vypláceného důchodu. Možností, jak při zachování vysokého standardu bydlení dosáhnout co nejnižších provozních nákladů, je stavba nízkoenergetického domu. Za jakých podmínek se stavba takového domu vyplatí?
I když zde budou porovnávány náklady na pořízení nízkoenergetického rodinného domu a domu standardního, lze uvedené grafy považovat za vodítko i při stavbě komerční nemovitosti a jejího následného provozování a splácení formou pronájmu.
Srovnání standardního a nízkoenergetického domu
Vyznat se v energetické náročnosti budov lze například pomocí měrné potřeby tepla na vytápění. Tento údaj uvádí, kolik energie bude potřeba na vytápění jednoho metru čtverečního podlahové plochy domu za rok. U většiny v současnosti stavěných domů je tato hodnota okolo 110 kWh na metr čtverečný a rok, u nízkoenergetických se pohybuje od 15 do 50 kWh na metr čtverečný a rok.
Aby bylo možné objektivně říci, zda je výhodnější nízkoenergetický dům ve srovnání se standardním domem, je nutné u jednoho a toho samého domu vyčíslit náklady, které bude nutné navíc investovat pro dosažení nízkoenergetického standardu. Investice nutná pro stavbu domu s měrnou roční spotřebou tepla na vytápění 105 kWh na metr čtverečný a rok (standardní dům) je 3,25 milionu Kč. Investice do toho samého domu tak, aby bylo dosaženo měrné roční potřeby tepla 40 kWh na metr čtverečný a rok (nízkoenergetický dům) je pak 3,575 milionu.
Rozdíl je 325 tisíc Kč, což odpovídá 10% navýšení ceny. Tyto vícenáklady zahrnují investici do lepší tepelné izolace důsledně řešící tepelné mosty, kvalitnějších oken s aktivní roční solární bilancí a do systému nuceného větrání se zpětným ziskem tepla, který kromě přímé úspory energie na vytápění zásadně zvyšuje komfort bydlení (je vyloučen růst plísní vlivem vysoké vlhkosti a nadměrná koncentrace oxidu uhličitého způsobující únavu, malátnost a bolest hlavy).
Budeme-li počítat s nejméně pravděpodobným scénářem, tedy že růst cen energií bude nulový a stavbu budeme platit hotovými prostředky, návratnost se bude pohybovat okolo 12 let. Jinak jsou závěry vyplývající z grafů jasné: Při financování hypotékou a ročním nárůstem cen energií o 3,5 % nízkoenergetický dům po dobu splácení hypotéky (30 let) ušetří více než 700 tisíc, při nárůstu cen o 6,5 % je to dokonce 1,5 milionu. Je pravda, že každý dům je jiný, ovšem výsledky budou obdobné, koneckonců každý budoucí majitel by si před samotnou stavbou domu měl nechat podobnou analýzu vypracovat, kdy jedinou neznámou v rovnici bude vývoj cen energií. Platí však pravidlo, že čím více bude cena energií stoupat, tím rychleji se bude návratnost vyšší investice do nízkoenergetického domu zkracovat. A tím rychleji si majitel může užívat nízkých provozních nákladů.
Podklady dodala stavební firma Envisto, jejíž hlavní činností jsou rodinné domy na klíč.
Zdroj: Envisto
