Úspory a reformy nestačí, varují před koncem eura ekonomové
Pokud budou evropské vlády trvat pouze na úsporných opatřeních a strukturálních reformách, bude zpečetěn osud společné evropské měny, varují v otevřeném dopise ekonomové z některých významných evropských i amerických univerzit. Potřeba je podle nich reforma finančního systému a taková monetární a fiskální politika, která by umožnila vznik plánů na obnovu veřejných i soukromých investic, pomohla vyrovnat nerovnováhu v příjmech i mezi jednotlivými částmi eurozóny a přispěla ke zvýšení zaměstnanosti ve státech na okraji unie.
Autoři dopisu připomínají, že na konci roku 2013 v eurozóně bude 19 milionů nezaměstnaných, tedy o sedm milionů více než v roce 2007. S potížemi se potýkají především státy jako Řecko či Španělsko.
Je to podle nich nárůst nevídaný od konce druhé světové války. Krize zaměstnanosti se nejvíce dotýká okrajových zemí unie, kterou zasáhla výjimečná vlna bankrotů. Naopak v Německu a dalších zemích ve středu eurozóny je vyšší poptávka po pracovních silách.
"Tato nerovnováha je jednou z příčin současné evropské politické paralýzy a trapné řady summitů, jejichž výsledky jasně nemohou zastavit pokračující divergenci," stojí v textu.
Vědci připomínají, že v létě 2010, když začaly být patrné první potíže, přes 300 ekonomů v dopise upozornilo na problémy politiky úspor. Ta podle nich snížila poptávku po zboží i službách, ale i zaměstnanost a příjmy, a tím ztížila splácení jak veřejných, tak soukromých dluhů.
Varování však prý zůstalo nevyslyšeno a evropské vlády se rozhodly přijmout módní politiku úspor, podle které rozpočtové škrty obnoví důvěru v solventnost zemí EU, a povedou tak ke snížení úrokových sazeb a ekonomické obnově. Chyba už se stala, i když nyní sami propagátoři úspor přiznávají omyl. Také Mezinárodní měnový fond podle dopisu potvrzuje, že úsporná politika krizi prohloubila, když způsobila nečekaný propad v příjmech.
Evropské vlády prý nyní ale dělají chybu novou, míní signatáři. Podle všeho jsou přesvědčeny, že země na okraji eurozóny vyřeší své problémy samy, zavedením "strukturálních reforem". Ty mají snížit náklady, posílit konkurenceschopnost a zajistit obnovu taženou exportem a snížení dluhu.
Iluzí však prý je, že by podobné řešení pomáhalo zajistit evropskou jednotu. Deflační politika v Německu a dalších zemích, kde roky přispívala k obchodním přebytkům, napomohla také tvorbě obrovské nerovnováhy v zadlužení zemí eurozóny.
Její náprava bude podle dopisu vyžadovat koordinovanou akci všech zemí platících eurem. Čekat od států na okraji unie, že vyřeší své problémy samy, prý znamená žádat po nich výrazné snížení platů i cen. Jeho rozměr by mohl způsobit ještě silnější propad v příjmech a deflaci dluhu s rizikem dalších bankovních krizí a zmrzačení produkce v celých evropských regionech.
Současná krize má podle podepsaných ekonomů více než jednu podobnost s dobou před nástupem nacismu a začátkem druhé světové války. Německé úřady a evropské vlády přitom prý opakují stejné chyby. "Tato krátkozrakost je vlastně hlavním důvodem pro vlny iracionality, které se nyní prohánějí Evropou, od naivního prosazování plovoucího kurzu jako léku na všechny potíže až po znepokojující posilování ultranacionalistické a xenofobní propagandy," píší ekonomové v dopise, který dnes otiskl také prestižní deník Financial Times.
Zdroj: ČTK
