Peníze: Kolem čeho se točí naše (pracovní) životy
Peníze hrají v hospodářství a v obchodě nezastupitelnou roli. A prošly celkem zajímavým vývojem. Jen si zkuste přijít do obchodu a zaplatit nákup třeba dvěma velbloudy, případně nabídněte, že si svůj nákup odpracujete. V lepším případě vám dají studený obklad na čelo, v horším na vás zavolají doktora.
Před vznikem peněz probíhalo obchodování pouze v podobě naturální směny (barterový obchod). Při té se zboží nebo služby vyměňovaly za určité množství jiného zboží nebo služeb. Tento způsob ovšem vyžadoval, aby se sešli vždy dva lidé s oboustrannou shodou potřeb, případně muselo být provedeno několik transakcí v jednom čase a na jednom místě. Takové obchodování bylo pochopitelně velmi časově náročné a pro lidi málo přínosné.
Až následná, časově i místně oddělitelná, a tedy pružnější peněžní směna umožnila lidem specializaci na jednotlivá řemesla a v důsledku i rozvoj společnosti. V moderním obchodování byl barter brzdou rozvoje, proto bylo nutné zavést obecně přijímané platidlo. Nejprve se jednalo o takzvané zbožové (komoditní) peníze. V různých kulturách fungovala různá platidla, například sůl, delfíní zuby, kožešiny a podobně. Ve střední Evropě se jako platidlo používaly také kousky plátna, z čehož se následně odvodilo české sloveso "platit".
Zlato jako první univerzální platidlo
Prvním univerzálním platidlem se ale stalo až zlato. Bylo obecně přijímáno díky svým vhodným vlastnostem jako dělitelnost, stálost, vzácnost či skladovatelnost, a protože všichni věděli, že od nich bude také vždy přijato.
Funkcí peněz není jen nám dobře známá směna zboží a služeb. Slouží také jako jednotka zúčtování vyjadřující ocenění zboží a služeb, které umožňuje ceny nejen porovnávat, ale i evidovat a účtovat. Peníze slouží také jako forma majetku. Reálná hodnota hotovosti se v průběhu času mění jen na základě inflace.
Pro peníze vydávané centrálními bankami, jejichž oběh je uzákoněn na území určitého státu (případně skupiny států), se užívá výrazu měna. Názvy a rozšíření jednotlivých měn v řadě případů i nyní odrážejí historický vývoj jednotlivých států.
Za hlavní světovou měnu je považován americký dolar, který je zákonnou měnou několika nezávislých států i závislých území. Dolar je jméno pro oficiální měnu také v mnoha dalších státech světa. Jeho název pochází z německého označení stříbrných mincí ražených v českém Jáchymově, které se nazývaly Joachimstaler, zkráceně taler. Stejný původ názvu měny měl také ve Slovinsku dříve užívaný Tolar.
Když nechcete šustit a cinkat
Kromě plateb v hotovosti bankovkami a mincemi jsou v posledních letech stále populárnější také bezhotovostní způsoby placení. Různými kartami platíme v kamenných obchodech i na internetu.
Elektronické platby ale nejsou takovou novinkou, jak by se mohlo někomu zdát. Zlatá horečka v USA v 19. století vedla k rozvoji převodů peněz na dálku (telegraficky), postupně začaly vznikat cestovní šeky a poštovní poukázky. K platebním kartám pak zbývalo ještě několik kroků - obchodníci pochopili, že je pro ně výhodné nechat spotřebitele nakupovat "jen" na základě dokladu s důvěrou v to, že banka ze spotřebitelova účtu následně platbu opravdu uhradí.
Více o platebních kartách, ale také ceně, inflaci, bankách obecně, spoření a důchodech se dozvíte v publikaci Dnešní finanční svět.
Zdroj: Česká spořitelna, Terra-Klub
