Analytici: Jaderná dohoda s Íránem by mohla stlačit ceny ropy
Ceny ropy by po podpisu předběžné dohody šestice velmocí s Íránem mohly zamířit dolů, i když dohoda nezmírňuje sankce na vývoz íránské ropy. Napsala to v pondělním komentáři po nedělením podpisu historické předběžné dohody s Íránem agentura AP.
Dohoda, kterou jednající strany označují za první krok v jednáních o sporném íránském jaderném programu, může Íránu v blízké budoucnosti usnadnit prodej té ropy, kterou smí prodávat podle stávajících sankcí, a tedy zvýšit dodávky na trhy. Zvyšuje ale i pravděpodobnost, že případná širší dohoda by Teheránu umožnila obnovit produkci ropy na úroveň před uvalením sankcí.
To by na světové trhy mohlo přinést další zhruba milion barelů ropy denně - dost na to, aby to příští rok stačilo pokrýt nárůst globální poptávky po této surovině, jak ho odhaduje Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
Anthony Cordesman, odborník na energie z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) ve Washingtonu, se domnívá, že první reakcí na dohodu bude stabilnější trh s ropou. Vše ale bude záviset na tom, zda se podaří přijít s konečnou dohodou a jak bude uskutečněna.
Analytik Kevin Book ze společnosti ClearView Energy Partners předvídá, že cena ropy Brent, která je mezinárodním měřítkem cen ropy, by do konce příštího roku mohla klesnout na 90 dolarů za barel, pokud rozhovory přinesou konečnou dohodu. To by bylo 17 % pod úrovní zhruba 108,80 dolaru za barel, kam Brent spadl v pondělí ráno.
Jestli ale rozhovory neuspějí, mohla by cena Brentu začít raketově růst. Takové nebezpečí podle Booka hrozí i při sebemenším náznaku tříštění dohody podepsané v neděli v Ženevě.
Banka Citigroup uvedla, že ženevská dohoda by měla časem zajistit pokles ceny ropy o 13 dolarů za barel. To by stačilo na to, aby se Brent dostal pod 100 dolarů a americká lehká ropa WTI pod 85 dolarů za barel, upozornil analytik Ambrose Evans-Pritchard v komentáři zveřejněném na webu britského listu Telegraph.
Vyhlídky na pokles cen ropy jsou podle něj úlevou pro Západ. Představují ale hrozbu pro Rusko a země, které z příjmů z ropy financují své rozpočty. Komentátor přitom cituje Chrise Skrebowského, redaktora Petroleum Review, podle kterého je velkou neznámou, jak na krok, který se v Rijádu považuje za zradu, zareaguje převážně sunnitská Saúdská Arábie.
Zde by diplomatický triumf převážně šíitského Íránu podle experta mohl povzbudit šíitskou menšinu ke zvýšení tlaku a možná i k ohrožování velkých ropných polí ve Východní oblasti, kde jsou v převaze.
Zdroj: ČTK
