ErsteCB: Kennedy a význam cen a tržní dynamiky

Vědět tak dopředu, jak dlouho vydrží ČNB intervenovat. Nebo kdy Fed přestane kupovat dluhopisy a centrální banky začnou zvyšovat sazby? To bylo fajn. Nemáte-li však křišťálovou kouli, nezoufejte! Strategie je lepší stavět na ocenění, tržní dynamice a poměru kolik můžeme vydělat a prodělat, než na hádání budoucnosti. Obrázky z křišťálové koule mohou klamat.

V pátek tomu bylo padesát let, co v Dallasu zastřelili Kennedyho. Z hlediska trhů byl úspěšný atentát na amerického prezidenta černá labuť s velkým Č. Totálně nepředvídatelná, přinášející obrovskou nejistotu, co to znamená pro národní bezpečnost země a ekonomiku. Na grafu je akciový index Dow Jones Industrial za několik let okolo 1963. Zkuste tam najít 22. listopadu 1963.

Najděte na grafu amerických akcií, kde je 22.listopad 1963

Pramen: Bloomberg, Erste Corporate Banking

Fundamentálně významné události mají na trh vliv, ale pouze když zapadnou do již nastalé tržní dynamiky. Zpětně si pamatujeme, že krize začala pádem Lehmanů, krizi ukončilo kvantitativní uvolňování Fedu a euro-krizi ukončil Draghiho projev „uděláme cokoli pro záchranu eura“. Lidová slovesnost vytlačí z hlavy skutečnost, že tyto klíčové momenty prostě přišly ve správnou chvíli. Ve chvíli, kdy směr trhu spíše podpořily než způsobily. Nepamatujeme si již tolik, že hromada významných událostí měla v danou chvíli mizivý dopad.

Tipnuli jste si den atentátu na Kennedyho na grafu akciového indexu? Ty velké poklesy to nejsou. 22. listopad 1963 je malinký tik dolů zhruba v polovině růstového trendu z 550 na 1000 - ten nad písmenem D ve slově Dow. Kdyby Lee Harvey Oswald, či kdo byl skutečně za tím zločinem, spekuloval na propad cen akcií po atentátu, prodělal by kalhoty. 22. listopadu Dow Jones zavíral o 3% níže než předchozí den. Tak to s trhy dost pohnulo, chtělo by se říci. Trh však byl ten den už o 2% níže ještě než se v Dallasu ozvaly výstřely. Burza otevřela v úterý 26. listopadu růstem o 4,5%. Pak rostla a rostla a rostla další dva a půl roku, dohromady o 40%. Když ani takto významná událost neměla na trhy očekávaný vliv, myslíte si, že jiné události samy o sobě vliv mít určitě budou?

Budoucnost je těžko předvídatelná. Navíc, i když máte dar nahlížet do křišťálové koule a něco uhádnete, trhy to mohou úplně ignorovat, jak ukazuje reakce akcií na atentát na Kennedyho, nebo naopak zareagují mnohem silněji. Je tedy lepší vypnout CNBC anebo investicniweb.cz a všechny zprávy ignorovat? Vůbec ne. Je však třeba mít na paměti, že fundamentální události samotné nejsou tak důležité jako jejich kontext v nastalé tržní dynamice a ocenění.

Příklad - konec roku 1963 dal paradoxně silný signál nakupovat akcie. Ne, nepřicházíme s třicátou šestou teorií, kdo byl za atentátem. A že to byli vrazi z Wall Street. Akciové trhy měly na podzim 1963 za sebou zhruba rok růstu, a to po předchozích čtyřech hubených letech, a jejich ocenění vůči ziskům bylo stále umírněné. Růst trhů i přes tak katastrofickou zprávu jako atentát na prezidenta ukázal animální sílu v trhu tlačit ceny vzhůru, kterou nic jen tak nevykolejí.

LEVNÉ KORUNOVÉ OPCE

Vraťme se otázkám našich dnešních trhů – koruně a úrokům: Jak dlouho vydrží ČNB intervenovat? Několik měsíců určitě. Potom sílící ekonomika může přesvědčit většinu v Bankovní radě, že intervencí již není třeba, a koruna znovu posílí. Nebo se oživení zadrhne a ČNB odhlasuje zvýšení cílovaného kurzu euro-koruny. Nechcete-li věštit, jak se většina v Bankovní radě v průběhu 2014 rozhodne a co to udělá s euro-korunou, ale pouze si zajistit vhodný kurz, využijte měnových opcí. Ty jsou od vyhlášení intervencí levné. Tak levné byly naposledy ve 2007. Nejsou zadarmo, kurz se však často hýbe mnohem více než cena opcí, zejména je-li jejich cena nízko (graf níže).

LEVNÉ SWAPY A SIGNÁLY NA ÚROCÍCH

Kdy Fed skončí s kvantitativním uvolňováním a centrální banky, včetně ČNB, začnou zvedat sazby? Udrží se úrokové sazby dole další rok nebo začnou růst, protože uvolněná politika přinese inflační impuls? Přinese rozhodnutí centrálních bank kýženou odezvu na trzích, ignoraci či naopak přehnanou reakci? Nechcete-li věštit, jak se centrální banky nakonec rozhodnou a jak se trhy zachovají, ale jenom mít pod kontrolou výši úrokových nákladů z úvěru, využijte úrokové swapy. Swapy nejsou v porovnání s krátkými sazbami zadarmo, ale ocenění je stále nízké. Ne historicky nejnižší, ale nízké.

Navíc, dynamika úrokových trhů naznačuje, že se mnohaletý trend klesajících úroků již otočil. Dlouhé dolarové sazby se odrazily ode dna v červenci 2012, eurové a korunové letos v květnu. Od září swapové sazby korigují. Dlouhým sazbám se ale dolů moc nechce, i přes přísun fundamentálních důvodů k poklesu. Těmi důvody jsou probíhající celosvětový pokles inflace, překvapivé snížení hlavní sazby ECB a úvahy o záporné depo sazbě, a nástup Janet Yellen, holubice s velkým H, do křesla šéfky Fedu. Přinese-li rok 2014 skok v sazbách, rozhodnutí Fedu omezit kvantitativní uvolňování do toho pěkně zapadne, i když nebude hlavním důvodem.

Korunové opce nejsou zadarmo, ale kurz se často hýbe mnohem více

Poznámka 1: Indikativní cena opcí je vypočítaná v korunovém vyjádření na směnu 1 eura, se strikem na forwardovém kurzu a se splatností 1 rok.

Poznámka 2: Změna kurzu koruny je absolutní změna spotového kurzu, která je pro porovnání zobrazena po jednom roce od ocenění opce.

Pramen: Bloomberg, Erste Corporate Banking