Bulhaři přes krizi na Ukrajině dále stavějí ruský plynovod
Bulharsko nezastavilo přípravné práce na výstavbě ruského plynovodu South Stream, který obchází ukrajinské území. Bulharské úřady nicméně kvůli krizi na Ukrajině velmi pozorně sledují vývoj ve vztazích mezi Bruselem a Moskvou. Řekl to v pondělí bulharský premiér Plamen Orešarski. Evropská komise mezitím zasadila ránu tomuto i dalšímu velkému projektu ruského plynovodu do zemí Evropské unie, napsala agentura Reuters, podle které jde o nejnovější náznak napětí v energetických vztazích mezi Moskvou a Bruselem.
Orešarski reagoval na slova šéfa bulharské diplomacie Kristiana Vegenina, který o víkendu prohlásil, že práce na výstavbě plynovodu by měly být na několik dnů či týdnů pozastaveny. South Stream má začít přepravovat ruský zemní plyn do Evropy od prosince 2015. Plynovod dlouhý 2 400 kilometrů obchází Ukrajinu, má vést pod hladinou Černého moře a dál přes Bulharsko, Srbsko, Maďarsko, Slovinsko a Rakousko až do severovýchodní Itálie. Další větve povedou do Chorvatska, Makedonie, Řecka a Turecka. První práce na výstavbě začaly v Bulharsku loni 4. listopadu, v Srbsku pak 24. listopadu.
Bulharsko je jednou z evropských zemí, která je skoro úplně závislá na ruském plynu. Sofia poznamenala, že South Stream má pro Evropu nadále "podstatný význam", a tudíž by měl být vybudován i přes současnou krizi. Projekt podle Reuters zatím nesplňuje nařízení EU, které výrobcům a distributorům energií neumožňuje vlastnit potrubí, která používají. Vyžaduje i bilaterální dohody mezi Ruskem a státy, kterými má South Stream vést.
Eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger v rozhovoru pro německá média uvedl, že se kvůli situaci na Krymu rozhodl odložit jednání s Ruskem, která se měla týkat právě projektu South Stream. "Rozhovory o potrubním vedení, jako je South Stream, v tuto chvíli neurychlím, budou oddáleny," citovala z rozhovoru agentura Reuters. Mluvčí Evropské komise uvedla, že se eurokomisař zmínil pouze o politických rozhovorech, jednání na expertní úrovni pokračují.
Ránu v pondělí podle Reuters utrpěl i projekt Nord Stream, jedna z existujících alternativních cest Ruska, jak přepravit plyn do západní Evropy mimo ukrajinské území. Nord Stream vede plyn pod Baltským mořem do Německa. Není ale dostatečně využívaný. Ruský monopolní vývozce plynu Gazprom tvrdí, že by mohl vývoz zvýšit, pokud mu unijní pravidla umožní plný přístup k severoněmeckému plynovodu OPAL. Ten vede od baltského pobřeží na české hranice.
Ruský prezident Vladimir Putin v lednu před vpádem ruských sil na ukrajinský Krym sdělil, že Brusel s umožněním plného přístupu souhlasil. Mluvčí Evropské komise ale nyní uvedla, že Brusel odložil rozhodnutí o tomto přístupu, které se původně očekávalo dnes. Uvedla, je potřeba technické zpřesnění, a sdělila, že termín pro technická jednání o využívání plné kapacity Opalu Gazpromem byl prodloužen.
Zdroj: ČTK
