Konec pěti nesmyslných mýtů o milionářích

Mýtus první: Jsou dokonalí

Lidé si zvykli tvrdit, že jsou milionáři ve všech ohledech mnohem chytřejší než jejich okolí. Ve skutečnosti jsou ale milionáři obyčejní lidé, kteří v sobě pouze dokázali najít dostatek odhodlání a trpělivosti, aby došli až na konec obtížné cesty. Bohatí lidé se při svém rozhodování běžně dopouštějí mnoha chyb, na rozdíl od svého okolí se ale k omylům nebojí přihlásit. I každá negativní zkušenost je pro ně cenným zdrojem poučení, které mohou využít ve svůj prospěch.

Nic jako milionářský gen neexistuje, příležitost vypracovat se až na vrchol mají všichni. Jde jen o to vědět, kde onen pomyslný vrchol leží. A právě v tom jsou milionáři výjimeční – přesně vědí, čeho chtějí dosáhnout, a k tomuto vytčenému cíli vytrvale směřují. V jádru jsou to ale obyčejní lidé.

Mýtus druhý: Mají štěstí

Dlouhodobé a stabilní úspěchy nemají se štěstím nic společného. Je samozřejmě možné, i když velmi nepravděpodobné, že se z vás bohatý člověk stane jen díky celoživotnímu sázení v loterii, většina majetných lidí však k bohatství přišla jinak.

Zakladatel společnosti Global Wealth Protection Bobby Casey na začátky svého podnikání spojené se sestavováním jízdních kol vzpomíná takto: "Celé týdny jsem obcházel všechny obchody v okolí a osobně jsem se ptal, zda by se mnou nechtěli spolupracovat. Všichni mě odmítli, až nakonec, asi v šedesáté prodejně, jsem uspěl." Vyhráno ale neměl ani poté. "Do práce jsem chodil před rozedněním a domů jsem se vracel po setmění. Pracoval jsem klidně i dvanáct hodin denně, jen abych do obchodu před Vánocemi dodal všechna objednaná kola," říká. Casey vytrval a v roce 2008 svoji úspěšnou firmu za šest milionů dolarů prodal. Myslíte si, že měl jen neobvykle velké štěstí? Ani náhodou, svůj úspěch si tvrdě odpracoval.

Mýtus třetí: Rádi se chlubí penězi

Co vás jako první napadne, když se řekne slovo milionář? Většina si asi představí luxusní vilu obehnanou vysokým plotem, obrovskou garáž plnou sportovních automobilů a okázalé večírky s drahým alkoholem a krásnými ženami. Jaká je realita?

Skutečně úspěšní lidé, kteří vydělali tvrdou prací, ke šťastnému a spokojenému životu nepotřebují obdiv okolí. Místo několika rudých Ferrari v garáži parkují mnohem méně okázalé Volvo nebo třeba Hondu a namísto blyštivých paláců volí raději střízlivou moderní architekturu. Naprostá většina milionářů se snaží zapadnout do svého okolí a zbytečně na sebe neupozorňovat.

Příkladem je legendární investor Warren Buffett. Čtvrtý nejbohatší muž světa je známý tím, že již skoro šedesát let obývá obyčejný dům v americké Omaze a na dobře propečený steak si rád neohlášeně zajde do některé z tamních restaurací. Kdybyste Buffetta potkali na ulici, asi by vás ani nenapadlo, že se díváte na muže, který podle odhadů disponuje majetkem v hodnotě téměř 60 miliard dolarů.

Mýtus čtvrtý: Jmění jim spadlo do klína

Další frekventovaný milionářský mýtus tvrdí, že se bohatství dědí z generace na generaci, a tučná bankovní konta jsou tedy celá desetiletí nebo i staletí doménou stále stejných rodinných klanů. Nedávný výzkum společnosti Fidelity Investments ale prokázal pravý opak - 86 % současných amerických dolarových milionářů pochází z běžných rodin střední třídy.

Úspěšná spisovatelka a autorka populárních knih First Steps to Wealth a Grooming the Next Generation for Success Dani Johnsonová dobře ví, co to znamená, když se člověk na vrchol musí vyšplhat z úplného dna. Johnsonová vyrůstala v chudé rodině, která přežívala pouze díky sociálním dávkám. V dětství byla navíc zneužívána a již v sedmnácti letech zjistila, že je těhotná. A aby toho nebylo málo, zůstala krátce po svatbě ve 21 letech bez střechy nad hlavou.

Poté přišel zásadní zvrat. "Zúčastnila jsem se několika seminářů o síťovém marketingu a řekla jsem si, že je to moje poslední šance," vzpomíná. "Ve své práci v obchodním domě jsem dala výpověď a začala jsem se naplno věnovat podnikání," pokračuje. Úspěch se dostavil záhy a dnes je to ona, kdo ostatním radí, jak se v podnikání i osobním životě chovat.

Mýtus pátý: Rekrutují se výhradně z řad podnikatelů

Většina milionářů bohatství skutečně nabyla prodejem úspěšných firem, které předtím vlastními silami vybudovali. Kariéra podnikatele však není jediná cesta, která vede k finanční nezávislosti.

Andrew Hallam v knize Millionaire Teacher například popisuje, jak se mu při práci učitele podařilo díky pasivnímu investování do indexových ETF s velkým předstihem před odchodem do důchodu naspořit rovný milion dolarů.

Investování na burze ale není jedinou vhodnou alternativou. Velké procento bohatých lidí si jednoduše našlo další práci nebo objevilo kouzlo pasivních příjmů, které může zajistit například nákup nemovitosti a její následný pronájem. Propracovat se k bankovnímu účtu se sedmicifernou sumou tak nakonec nemusí být tak těžké, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Zdroj: dailyworth.com