ECB čeká, že ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí mírně stoupne. Evropa hledá nové způsoby podpory růstu

"Očekáváme, že po zadrhnutí ve druhém čtvrtletí nastane ve třetím čtvrtletí expandovat, ale za celý rok bude růst pod jedním procentem, což je velmi málo," sdělil podle agentury Reuters Constâncio v Miláně.

Růst ekonomiky eurozóny se ve druhém čtvrtletí ve srovnání s předchozím kvartálem zastavil; podkopal ho zejména pokles německé ekonomiky a pokračující stagnace ve Francii. Měnová unie se kromě toho potýká s dlouhodobě nízkou mírou inflace. V srpnu se spotřebitelské ceny v zemích s eurem meziročně zvýšily o 0,3 % a stály za nečekaným zvýšením úrokových sazeb a za plánem podpořit ekonomiku nákupy cenných papírů, které ECB oznámila tento měsíc.

Pomalý růst cen může vyvolávat obavy z deflace, tedy poklesu cenové hladiny. Člen bankovní rady ECB Jens Weidmann v sobotu v Miláně řekl, že ECB výrazné nebezpečí deflační spirály v eurozóně nepozoruje.

Ministři financí osmadvacítky hledali způsoby, jak do ekonomiky dostat další peníze, ale přitom se více nezadlužit. Evropskou komisi a Evropskou investiční banku přitom podle italského ministra financí pověřili sepsáním seznamu investičních projektů s "konkrétními opatřeními". Podrobnosti o projektech podle Reuters nezazněly. Pokud jde o jejich financování, na stole byly čtyři návrhy. Ty zahrnují nové finanční nástroje pro firmy a návrh na podporu soukromých investic. Polsko navrhuje společný fond EU se 700 miliardami eur a nadcházející šéf komise Jean-Claude Juncker volá po programu investic v objemu 300 miliard eur.

Dalším nástrojem by byl zmíněný plán ECB odkupovat zajištěné cenné papíry, napsala Reuters. Šéf ECB Mario Draghi už v pátek slíbil, že tento program bude "velký". Opět ale zdůraznil, že slábnoucí ekonomiku eurozóny mohou oživit pouze strukturální reformy vlád členských zemí. "Potřebujeme správný mix veřejných a soukromých peněz," prohlásil v sobotu francouzský ministr financí Michel Sapin.

Zdroj: ČTK