Podle těžebních firem zvýšení poplatků ohrozí pracovní místa
Razantní až desetinásobné zvýšení poplatků z těžby hnědého uhlí by mohlo mít velmi negativní dopady na zaměstnanost a investice a pro dotyčné oblasti ztrátu několika miliard korun za rok. Po páteční schůzce těžebních firem s ministrem průmyslu Janem Mládkem (ČSSD) to řekl předseda představenstva společnosti Severočeské doly Ivan Lipin.
"Pokud dojde k plánovanému desetinásobnému zvýšení poplatku, jak navrhlo ministerstvo financí, přesáhnou negativní dopady několik miliard korun za rok. To jsou peníze, o které přijdou především severní Čechy. Skokové zvýšení způsobí nejen ztrátu pracovních míst, ale i ztrátu zakázek pro dodavatele a propad investic a sponzorských darů," řekl Lapin.
Návrh na zvýšení těžebních poplatků obsahuje novela horního zákona, kterou v současnosti připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu na základě dohody stran vládní koalice. Novela má upravit výpočet
"Chtěl bych zdůraznit, že to není iniciativa mého ministerstva," uvedl Mládek. Podle něho však k úpravě poplatků nedošlo od roku 1992. "Určité navýšení si proto dokážu představit. Současně si ale uvědomuji, že razantní skokové zvýšení poplatků může mít negativní dopady na těžební firmy i na region, kde působí," dodal po jednání ministr.
Mládek upozornil, že v současné verzi plánovaného návrhu tzv. "horního zákona" se počítá již jen se 4,5 násobkem současného stavu. I tato výše je ale pro hnědouhelné společnosti nepřijatelná. Mládek se chce proto sejít s ministrem financí Andrejem Babišem.
Podle údajů hnědouhelných těžebních společností by v horizontu 2015 - 2019 ztratilo práci přes 3000 horníků, pokud by novela horního zákona zvýšila současný poplatek z těžby na desetinásobek. Zhruba stejný počet pracovníků by ztratil zaměstnání u dodavatelských firem.
"Kromě ztráty zdroje obživy pro tisíce lidí by dopady pocítil i státní rozpočet jak kvůli propadu výběru daní a povinných odvodů, tak kvůli zvýšeným výplatám podpory v nezaměstnanosti a sociálních dávek. Na daních a odvodech jde o více než miliardu korun ročně a dalších 400 až 500 milionů korun ročně by stát vyplatil na podpoře a dávkách," doplnil Jiří Pöpperl, předseda představenstva Sokolovské uhelné.
Těžařské firmy by podle něho díky zvýšení poplatků musely snížit například sponzorské akce v regionu. Dodal, že například Sokolovská uhelná dává na oblast sport, kultura, zdravotnictví asi 100 milionů korun.
Zdroj: ČTK
Aktuality
