Evropská komise schválila státní pomoc při uzavírání dolu Paskov

Evropská komise schválila České republice uvolnění veřejných peněz na zmírnění sociálních dopadů uzavření Dolu Paskov, provozovaného společností OKD a.s. Podle dnešní tiskové zprávy komise to není v rozporu s evropskými pravidly o státní podpoře. Cílem podpory je podle komise usnadnit proces uzavírání a poskytnout finanční pomoc pracovníkům dolu. Předseda hornických odborů OKD Jaromír Pytlík ve čtvrtek řekl, že takový postup Evropské komise očekával.
Vláda se loni v červnu s majitelem dohodla, že těžba ve ztrátovém dole poběží do konce roku 2017 a kabinet zaplatí 600 milionů korun na sociální programy horníků. Dohodu podepsal ministr průmyslu Jan Mládek a zástupci OKD a její mateřské společnosti New World Resources (NWR). Komise byla o plánu informována loni v září.
"Nekonkurenceschopné uhelné doly nelze držet v chodu donekonečna prostřednictvím státní podpory, ale komise a členské státy dokážou najít způsob, jak pomoci horníkům tento nelehký přechod překonat," podotkla k rozhodnutí Evropské komise eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.
"Schválení státní pomoci bylo očekáváno. NWR se dříve s vládou dohodla, že stát bude při zavírání Paskova krýt sociální programy (600 milionů Kč) výměnou za to, že firma udrží důl v chodu na vlastní náklady až do do roku 2017. Tuto dohodu vidíme pro NWR jako nevýhodnou, výhodnější by bylo okamžité uzavření dolu. Další masivní propouštění v NWR je nutné pro udržení stabilních jednotkových nákladů těžby. Firma totiž letos očekává 9-17% pokles produkce. Propouštění je již zahrnuto v našem ocenění akcií NWR," uvedl analytik Petr Bártek z České spořitelny.
Komise došla k závěru, že plán je v souladu s pravidly EU pro státní podporu, která členským státům umožňují, aby při uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů financovaly některé mimořádné náklady související se zmírňováním sociálních následků a následků pro životní prostředí. Z veřejných peněz má být v souvislosti s Dolem Paskov financováno například jednorázové odstupné pracovníkům, kteří přijdou o zaměstnání, a odškodnění těch zaměstnanců, jež byli při práci v dole vystaveni zdravotním rizikům.
Loňská dohoda mezi provozovatelem dolu a vládou předpokládá, že firma bude udržovat do roku 2017 minimální průměrný počet 1 800 kmenových zaměstnanců dolu. V roce 2017 se počet zaměstnanců může snížit na 1 600. Dohoda bude neplatná, pokud by podle mezinárodních srovnávacích standardů od 1. července 2014 do 31. prosince 2017 po tři po sobě následující čtvrtletí klesla cena uhlí pod 110 USD za tunu.
"Pokud se týče toho, že to Evropská komise schválila, tak samozřejmě co jiného, když tady v tomto regionu je taková špatná situace. Předpokládal jsem, že to musí projít, jinak by to zdravý rozum nebral," uvedl Pytlík. Podle něj je ale uvolnění peněz vázáno právě řadou podmínek a v tuto chvíli to tak pro zaměstnance faktickou záruku finanční podpory neznamená. "Je to pro případ, že kdyby to všechno řečeno upřímně kleklo, že potom někdo pomůže," uvedl Pytlík. Domnívá se, že i zamýšlených 600 milionů korun není dostačujících. "Hodnotím to jako velmi velmi málo, protože to jenom trošičku zmírní bolesti, které vzniknou," míní Pytlík. Podle něj například polští horníci mají nastaveny podstatně výhodnější podmínky.
OKD si ponechává možnost provozovat důl i po roce 2017, pokud se tak rozhodne. Dohoda pozbývá platnosti i v případě, že čistý zisk dolu bude v průběhu nejméně čtyř po sobě následujících čtvrtletí v součtu kladný.
Zdroj: ČTK
Aktuality
