Guvernéři ECB se na posledním zasedání shodli na tom, že kvantitativní uvolňování je jedinou možností

Podle zápisu došli členové rady k obecnému souhlasu ohledně kvantitativního uvolňování, byť jeho odpůrci tvrdili, že není nutné jednat akutně a že nakupování státních dluhopisů by mělo být až úplně poslední možností. K obecné shodě došlo v otázce klesající inflace, která podle rady v nejbližší době ještě klesne, i v tom, že kvantitativní uvolňování bude ukončeno, jakmile se inflace přiblíží 2% cíli banky.

Jeden z členů rady, Peter Praet prohlásil, že rizika plynoucí z nezasáhnutí jsou větší než rizika spojená se zahájením kvantitativního uvolňování. Bez zasáhnutí by podle rady mohlo hrozit, že se nedávné pokroky na trzích zvrátí. "Kdyby nebyla oznámena žádná opatření, mohl by se očekávat obrat v nedávném vývoji na finančních trzích," stojí v zápisu. Původně členové jednali o možnosti nakupovat dluhopisy v objemu 50 miliard eur měsíčně, nakonec se však podle zápisu rozhodli tuto částku zvýšit na 60 miliard eur měsíčně.

Činitelé rovněž připustili, že účinek jejich dřívějších opatření, jako byly levnější půjčky firmám, byl "omezenější", než se čekalo. Někteří činitelé argumentovali, že banka by k takzvanému kvantitativnímu uvolňování měla přikročit jen v nepředvídaných situacích. Zazněly i názory, že nebezpečí plnohodnotné deflace je relativně malé. To ale narazilo na "širokou shodu", že riziko, "i když je nejisté", je příliš velké na to, aby mohlo rozhodnutí banky odložit.

ECB se tak připojila k jiným centrálním bankám, které také zveřejňují záznamy z rozhodování o měnové politice. Kromě americké centrální banky (Fed) tak činí i třeba britská Bank of England nebo japonská Bank of Japan.

Zdroj: ČTK, Bloomberg