Němci si přejí postupné odstavení uhelných elektráren
Němci považují uhelné elektrárny pouze za překlenovací technologii, než se podaří dostatečně rozvinout obnovitelné zdroje, a přejí si jejich postupné odstavení. Vyplývá to z průzkumu společnosti TNS Emnid. Němcům vadí zejména klimatické dopady provozu elektráren, ale i bourání domů spojené s těžbou hnědého uhlí. Zaznívají proto i hlasy po ukončení činnosti lomů, až se Německo vzdá elektřiny z uhlí.
Německo už dříve rozhodlo, že do roku 2022 odstaví své jaderné elektrárny. Nyní vláda zvažuje zavedení zvláštní daně pro uhelné elektrárny, aby snížila i jejich podíl na energetickém trhu. Jejich výkon by měly nahradit obnovitelné zdroje elektřiny, které v současnosti pokrývají zhruba čtvrtinu německé spotřeby.
Podle 60 % Němců je potřeba na uhelné elektrárny pohlížet jako na dočasné řešení přechodu od tradičních k obnovitelným zdrojům energie. Podle nich provoz uhelných zdrojů umožňuje udržet ceny elektřiny pro spotřebitele na přijatelné úrovni, než se dostatečně sníží provozní náklady obnovitelných zdrojů a nebude je nutné dotovat.
Dokonce 81 % Němců je přesvědčeno, že do roku 2040 se země obejde bez uhelné elektřiny. Rychlejší odstavení uhelných elektráren si umí představit výrazně méně lidí, pro konec jejich provozu k roku 2030 se vyslovilo jen 35 % dotázaných.
Němcům na uhelných elektrárnách vadí především ekologická náročnost jejich provozu, protože patří mezi největší producenty emisí oxidu uhličitého, který podle vědců způsobuje klimatické změny. Protesty se ale konají i proti povrchovým hnědouhelným lomům na východě Německa, protože těžba v nich vede k bourání vesnic.
Němečtí Zelení přitom vyjádřili obavy, že by ani odklon Německa od uhelné elektřiny nemusel znamenat konec provozu hnědouhelných lomů. České společnosti ČEZ a EPH daly v posledním půlroce najevo, že uvažují o koupi hnědouhelných aktiv, které má v Německu švédská firma Vattenfall, jež má zájem tento majetek prodat.
Zdroj: ČTK
