Tři čtvrtiny českých příslušníků elit darují peníze na dobročinnost
Tři čtvrtiny lidí, kteří patří v Česku ke společenské elitě, dávají peníze na dobročinnost. Dvě pětiny z celkem 570 dotázaných politiků, manažerů, akademiků, umělců, šéfů nadací či představitelů církví pak dělají prospěšnou činnost. Ukázal to výzkum agentury STEM pro Nadaci Via a Sdružení Via, jehož výsledky v úterý autoři představili na tiskové konferenci.
Expertům odpovídali poslanci, senátoři, ministři a jejich náměstci, primátoři, starostové, soudci, vysocí úředníci, rektoři, děkani, ředitelé výzkumných institucí, novináři, manažeři významných firem, šéfové muzeí, divadel a nadací, představitelé církví i významní umělci. Devět z deseti dotázaných se označilo za filantropa.
I kdyby se podle sociologa Jana Hartla z agentury STEM respondenti přeceňovali, je výsledek možné považovat za dobrou zprávu. Dává totiž naději do budoucna a ukazuje na to, že lidé o tématu přemýšlejí.
Peníze věnuje 76 % dotázaných. Celkem 71 % dává svůj čas, víc než polovina své kontakty a také know-how. Pětina příslušníků elity, jak respondenty autoři výzkumu označují, daruje peníze na dobročinnost nárazově. Desetina přispívá částkami do tisíce korun, dvě pětiny věnují několik tisíc a čtvrtina desetitisíce i více. V posledním roce víc než 25 tisíc korun poskytlo 15 % dotázaných. Nárazově se prospěšné činnosti věnuje téměř polovina respondentů. Dvě pětiny ji vykonávají pravidelně či trvale, 13 % vůbec.
"Spousta lidí se skoro celý den věnuje něčemu, co jim moc nedává smysl. Většina je v práci, kde to potřebuje 'odmakat'. Když se dostanou k něčemu, co dává smysl, vnáší jim to radost do života, která je důležitá pro ně i pro budoucnost," řekl šéf nadace Jiří Bárta. Podle něj je tak pozitivní nejen pomoc potřebným, ale i obohacení vlastního života.
Do sociálních služeb směřuje své filantropické působení 69 % "elity", víc než polovina do pomoci obětem živelních pohrom či do kultury. Dvě pětiny podporují vzdělávání a výzkum, třetina ochranu lidských práv a menšin, čtvrtina boj proti korupci či drogám, pětina politické strany a ochranu zvířat. Necelé dvě pětiny respondentů se zaměřují na charitu, 31 % na prevenci a zlepšení situace do budoucna, třetina stejně na obě oblasti.
Celkem 73 % oslovených uvedlo, že si důsledně vybírají účel, na jaký se jejich příspěvek použije. Víc než polovina si našla oblast, na kterou se soustředí. Jak se s podporou naložilo, kontroluje 28 % dotázaných.
Nejčastěji lidé cítí dobročinnost jako svou morální povinnost. Celkem 55 % osobností odpovědělo, že se snaží chovat odpovědně vůči druhým. Roli hraje i radost z pomoci, soucit či rodinná tradice.
Od roku 2000 do roku 2013 se podle Bárty částky, které darují firmy, ztrojnásobily. Suma od lidí se zdvojnásobila. Celkový obnos činí ročně asi čtyři miliardy. Pokud by se k tomu připočetl výtěžek ze všech sbírek, mohlo by to být kolem pěti miliard, odhaduje Bárta.
Zdroj: ČTK
Podívejte se na aktuální video
Aktuality
