Těžba v dole Jiří Sokolovské uhelné skončí asi za sedm let

"Linie těžby je určená silnicí z Lomnice do Svatavy. Předpoklad je, že do těchto míst dojdeme zhruba za sedm let," uvedl Jiří Pöpperl, předseda představenstva Sokolovské uhelné. Následně bude firma těžit už jen na zbytku zásob u Královského Poříčí ve směru na Nové Sedlo.

Závěrečná fáze těžby v sokolovském hnědouhelném revíru přitom bude značně složitá. Zatímco v nejhlubším místě lomu byla až 55 metrů silná panenská sloj, dnes činí mocnost vrstvy uhlí jen kolem 37 metrů a je velmi silně zasažena historickou těžbou. Ve směru postupu je dokonce přetěženo až 80 % území.

"To má zcela zásadní vliv na výrubnost i ekonomiku provozu," uvedl Pöpperl. Z horní partie sloje tak dnes lze získat přibližně 15 % uhlí, z druhé lávky jen kolem poloviny a ani o další metry níže nepřekračuje tento objem 70 %. "V důsledku toho se v následujících letech objem těženého uhlí sníží až na hranici, kdy bude stačit pouze pro pokrytí vlastní potřeby zpracovatelského kombinátu ve Vřesové," dodal.

I když těžba v sokolovské hnědouhelné pánvi pomalu končí, budou z ní dočasně města a obce kolem lomů finančně profitovat. "Obcím přísluší poplatek z vydobytého nerostu, z dobývacího prostoru a poplatek z vynětí zemědělské a lesnické půdy. Z nich je jednoznačně nejvýznamnější poplatek z vydobytého nerostu, který jen v případě naší společnosti činí kolem 30 milionů ročně. Dělí se podle toho, na jakém katastru dochází k těžbě, a obec pak z celkové odvedené částky dostává dle stávající legislativy 75 %, zbývajících 25 % jde státu," shrnul Pöpperl. Pokud by ale stát razantně zvýšil poplatky za těžbu, mohlo by to mít vliv i na dobu, do kdy bude Sokolovská uhelná těžit.

Zdroj: ČTK