Navýšení minimální mzdy o 1 000 Kč by fatálně dopadlo na část firem

V řadě odvětví totiž podle něj minimální mzda ovlivňuje další tarifní složky mzdy. "To znamená, že zvýšení o 7 % minimální mzdy znamená o 7 % zvýšení dalších tarifů, což už může znamenat poměrně značný zásah do financí u podniků. Protože se to týká nikoli jen těch pár pracovníků, kteří pobírají minimální mzdu, ale podstatně větší části lidí," uvedl Frolík.

Zároveň takový krok podle něj demotivuje zaměstnance s minimální mzdou ke zvyšování kvalifikace a bezpracně zvyšuje mzdu zaměstnanců ve vyšších platových třídách.

Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je čistá minimální mzda v ČR o 1 500 nižší než hranice chudoby. Minimální mzda 9 200 korun představuje v čistém vyjádření 8 180 korun, hranice chudoby je 9 674 korun.

Za posledních deset let podle Středuly vzrostla průměrná mzda v Česku o 7 % a dosahuje nyní úrovně 28-29 % průměrné rakouské a německé mzdy. Na jejich úroveň by se české platy mohly dostat v roce 2100.

Podle odboráře je možné, že se blíží konec sociálního smíru. "Jestliže tady se neustále tlačilo, zejména za pravicových vlád, na to, aby jsme nenavyšovali mzdy, speciálně u minimálních mezd, tak toto je výsledek. Lidé jsou z toho znechuceni, volají, třeba i na mém facebookovém profilu, po protestních akcích a podobně," dodal Středula.

Tripartita se tento týden nedohodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Představy odborů a zaměstnavatelů se výrazně lišily. Zatímco předáci požadují zvýšení o tisíc korun na 10 200 korun, podnikatelé by se klonili k přidání 500 korun. Částku bude muset stanovit vláda. Česko má po přepočtu na eura čtvrtou nejnižší minimální mzdu v Evropské unii, nižší je pouze v Bulharsku, Rumunsku a Litvě.

Zdroj: ČTK