Řecká krize sice na programu G7 není, může ale zastínit jednání
Podle oficiálního programu se sice na nadcházejícím summitu rozvinutých ekonomik skupiny G7 o dluhové krizi v Řecku vůbec nemá mluvit, přesto je podle agentury DPA pravděpodobné, že se kritická hospodářská situace této jihoevropské země stane jedním z hlavních témat jednání. Na schůzce v bavorském zámku Elmau totiž bude na jednom místě řada důležitých aktérů, kteří mají při diskuzích s Aténami hlavní slovo, a to včetně předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, šéfky Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeové a německé kancléřky Angely Merkelové.
Na okraj schůzky G7 se o Řecku bude mluvit "zcela jistě", řekl DPA nejmenovaný diplomat. "I když to tak kancléřka Angela Merkelová nechtěla, vypadá to, že řecká otázka summit G7 o tomto víkendu naprosto ovládne," odhadl rovněž komentátor nizozemského deníku De Telegraaf.
Oficiálně se mají zástupci Spojených států, Kanady, Británie, Francie, Itálie, Německa a Japonska v neděli a v pondělí věnovat zejména práci na dohodě o společném postupu v boji proti ebole a dalším tropickým chorobám. Očekává se na něm také sblížení pozic účastníků k připravované dohodě o ochraně klimatu či debata o připravovaných dohodách o volném obchodu mezi Evropskou unií a USA či mezi USA a tichomořským regionem. Jednání mezinárodních věřitelů s Aténami o poskytnutí další finanční pomoci jsou ale natolik svízelná, že politici zcela jistě využijí setkání i k tomu, aby ladili další postup.
Řecký premiér Alexis Tsipras v pátek odmítl přijmout nejnovější plán mezinárodních věřitelů, který výměnou za další úvěrovou pomoc požadoval další tvrdá hospodářská opatření včetně prudkého zvýšení daně z přidané hodnoty. Premiér návrh označil za "absurdní" a za jediné realistické východisko označil reformní plán své vlády.
Činitelé Tsiprasovy strany SYRIZA začínají kvůli rozkolu mezi jednacími stranami stále více hovořit o možnosti uspořádat v Řecku na začátku července předčasné parlamentní volby. Zástupci řecké vlády ale b sobotu mírnili rétoriku a tvrdili, že předčasné volby nejsou na pořadu dne. "Pro volby neexistuje žádný důvod. Pevně věřím, že dohoda je blízko," řekl v rozhovoru s řeckou televizí ministr zdravotnictví Panajotis Kurumblis. Rovněž ministr energetiky Panajotis Lafazanis v rozhovoru s týdeníkem Agora uvedl, že volby podle něj nejsou zapotřebí, protože současná vláda má jednoznačný mandát prosazovat svůj program.
Řecká státní kasa nutně potřebuje finanční injekci, aby země dokázala platit všechny své závazky. Čas na případnou dohodu si vláda tento týden prodloužila rozhodnutím spojit všechny červnové splátky MMF do jedné a zaplatit je na konci měsíce.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a dohodlo se s EU a MMF na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, což prohloubilo ekonomický propad, vyvolalo odpor obyvatel a nakonec vyneslo k moci radikálně levicovou Tsiprasovu vládu. Ta jedná od února s věřiteli o podobě reforem, které jsou podmínkou vyplacení zbývajících 7,2 miliardy eur ze záchranného programu.
Zdroj: ČTK
