Pokud Řecko zkrachuje, utrpí nejvíce evropští daňoví poplatníci
Zástupci Řecka se zoufale snaží na poslední chvíli vyjednat dohodu s mezinárodními věřiteli, aby se vyhnuli platební neschopnosti země. Pokud se to nepodaří, neutrpí tím pouze řečtí daňoví poplatníci, ale i ti evropští.
Od chvíle, kdy řecká krize poprvé vystrčila růžky v roce 2010, zemi pomáhaly ostatní evropské národy, které Řecku půjčovaly na to, aby mohlo hradit své závazky, a nahrazovaly tak postupně soukromé investory. Díky tomuto kroku mají nyní banky a soukromí investoři v sázce mnohem méně. Z následujícího grafu vyplývá, jak poklesla jejich expozice vůči řeckému dluhu oproti roku 2009.
Na druhou stranu evropské vlády už na tom tak dobře nejsou - německá obzvlášť. Staly se totiž největším držitelem řeckého dluhu, jenž dosahuje objemu 313 miliard eur, a toto břemeno tudíž dopadne především na jejich daňové poplatníky. Nemluvě o tom, že Evropská centrální banka do dubna půjčila řeckým bankám 115 miliard eur, aby jim pomohla pokrýt velký odliv likvidity. Tato půjčka se však rychle může stát odepsanou ztrátou, jež padne na zbývající členy ECB, pokud Řecko opustí eurozónu.
Trhům z toho plyne ponaučení, že dluhová krize se může pekelně prodražit. Kdyby evropské země donutily Řecko k restrukturalizaci dluhu už v roce 2010 a rekapitalizovaly banky, celý region by se z krize pravděpodobně vyhrabal mnohem dříve. Namísto toho uplynulo pět let a Řecko sedí opět s ostatními u jednacího stolu, jenže tentokrát se všem nad hlavami vznáší 300 miliard eur dluhu navíc.
Zdroj: Bloomberg
