O nedostatcích v řeckém návrhu opatření, která mají vést k dohodě o záchranném plánu pro Řecko
Jen pro připomenutí toho, že i případná dohoda může znamenat jen pověstné nakopnutí plechovky o kousek dále na cestě. Je vlastně otázka, kam ona cesta vede.
- Příliš velký důraz na zvyšování daní a příspěvků do penzijního systému, na druhé straně nedostatek úsporných opatření a snahy o větší flexibilitu ekonomiky.
- Řecká ekonomika neporoste dost rychle a ani přebytky rozpočtu nebudou dostatečné na to, aby země byla schopna zvládat svůj obrovský dluh. A to ani při současných nízkých sazbách na trzích a relativně vstřícných splátkových kalendářích mezinárodních institucí.
- 7,2 miliardy eur (poslední tranše stávajícího záchranného programu) bude stačit na splátky institucím do konce srpna. V září a říjnu budou ale Atény potřebovat další dvě miliardy eur. Podle odhadů UBS bude země potřebovat do konce roku zhruba 15 miliard eur dalších půjček.
Takže se zdá jako téměř nevyhnutelné, že se Řecko a jeho dluhy budou přetřásat minimálně do konce roku 2015. Uvidíme, s čím politici přijdou, vzhledem k potřebě schvalování případných mezinárodních dohod národními vládami a parlamenty (například v Německu) je pro Řeky důležitá doslova každá hodina.
"Optimismus ohledně eurozóny zavládl poté, co Řekové přišli s plánem, jak dosáhnout primárního přebytku, tedy přebytku bez nákladů na obsluhu dluhu. Ale jak už tak bývá, ďábel je ukryt v detailech. A tyto ďábly (ano, může jich být více) se bude snažit ve středu identifikovat euroskupina," říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. "Jeden je očividný - jde o návrh, který musí projít řeckým parlamentem. To bude pro Tsiprasovu vládu znamenat další boj. A v minulosti již několikrát došlo k tomu, že Tsipras raději doma hodil flintu do žita (tedy do oliv) a proměnil se po návratu z Bruselu v bojovného revolucionáře."
Druhý problém je podle ekonoma již méně očividný. Řecký návrh počítá s tím, že velkou část práce na snížení deficitu odvede zvýšení DPH na 23 %. "To v zemi s tradicí daně neplatit vypadá jako plán, podle kterého se vlk nažere, ale koza vesele poroste," míní Navrátil.
"Mimochodem, Řecko bylo v defaultu za posledních 210 let celkem pětkrát. Strávilo v něm polovinu času. Portugalsko vyhlásilo bankrot šestkrát a Španělsko osmkrát. Nejde ale jen o jihoevropské státy, Německo zkrachovalo ve stejném období sedmkrát, Rakousko také. Státy prostě krachují, rozdíl je v tom, jak rychle se umí postavit na nohy," uzavírá ekonom.
Zdroj: CNN, Česká spořitelna
