Řecko: Co se ví, co čekat a na co by se měli připravit investoři

Co již víme

• Řecko mělo do úterní půlnoci poslat Mezinárodnímu měnovému fondu splátku úvěru ve výši 1,6 miliardy eur. Země v úterý během dne varovala, že peníze neodešle a požádala MMF o prodloužení termínu jejich splatnosti. Šéfka MMF Christine Lagardeová ale již dříve avizovala, že fond termín splátky neprodlouží. Země tak po půlnoci spadla do selektivní platební neschopnosti.
• Evropská centrální banka o víkendu oznámila, že dále nenavýší strop finanční pomoci pro řecké banky v programu ELA. Strop ECB ponechala na úrovni zhruba 89 miliard eur.
• Řecké banky mají zůstat zavřené minimálně do 6. července. Ani poté nicméně nemusejí Řekové získat neomezený přístup ke svým penězům. I pokud se banky otevřou, kapitálové kontroly zřejmě zůstanou v platnosti.

Co nás čeká

• Řekům začíná se Syrizou docházet trpělivost. Zajímavé proto bude, jak dopadne nedělní referendum. Pokud se Řekové vysloví pro přijetí podmínek mezinárodních věřitelů, mělo by se napětí výrazně uvolnit. V opačném případě bude nejistota pokračovat a Řecko se vydá vstříc Grexitu. Průzkumy veřejného mínění zatím naznačují, že se Řekové v referendu vysloví proevropsky, do neděle se ale může mnohé ještě změnit.
• Pokud se Řekové vysloví pro spolupráci s věřiteli, začne se viklat židle pod řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem, který by tím de facto ztratil svůj mandát.
• Řecko by se po příznivém výsledku referenda s věřiteli mělo dohodnout na krátkodobém řešení, dlouhodobá strategie by ale zůstala otázkou dalších vyjednávání.
• "Ne" v referendu o přijetí podmínek by řeckou vládu posadilo na koně. V jednání s věřiteli Řecka by se Tsipras stal ještě zatvrzelejším a pravděpodobnost Grexitu by výrazně vzrostla. Takový vývoj by s největší pravděpodobností uvrhl řecké banky do absolutní insolvence a zvýšil by riziko znehodnocení úspor Řeků.

Dopad na trhy

• Řecká ekonomika tvoří jen přibližně dvě procenta hospodářství eurozóny. Přímé dopady řeckého defaultu, případně Grexitu na země ze společenství platícího jednotnou měnou by tak byly minimální. Z hlediska politického a psychologického by ale byly výrazně větší a bolestivější.
• Řecký dluh dosahuje zhruba 240 miliard eur a z většiny je v držení ostatních vlád. O řeckém krachu tak nelze hovořit jako o druhých Lehmanech.
• ECB musí počítat s tím, že potvrzení řeckého krachu minimálně krátkodobě zvýší volatilitu na trzích. Ke slovu by se tak mohly dostat nástroje a opatření jako OMT, swapové linky či uvolnění kolaterálu.
• Investory více než cokoli jiného potěší, když se po měsících nejistoty konečně dozvědí, na čem jsou. Jasně rozdané karty by měly v dlouhodobém horizontu podpořit pokračování evropského ekonomického ožívání.
• Odmítnutí návrhů věřitelů v nedělním referendu by mělo vyhnat výnosy bondů zemí z evropské periferie nahoru, srazit evropské akcie, zvýšit ceny dluhopisů bezpečných přístavů a podpořit rally eura, které by bez Řecka bylo v očích investorů výrazně stabilnější a perspektivnější.

Zdroj: Pragmatic Capitalism