Řecko ustupuje eurozóně a navrhuje zvýšit daně a omezit výdaje. O návrhu budou diskutovat řecký parlament a zástupci eurozóny

Reuters:

• Návrh počítá s 1% primárním rozpočtovým přebytkem na rok 2015 a 2% na rok 2016.
• DPH na restaurace a stravování bude 23 %, pro hotely pouze 13 %.
• Do konce roku 2016 snaha zrušit výjimky z DPH pro řecké ostrovy.
• Letos mají vzrůst korporátní daně a daně pro přepravní společnosti.
• Do konce roku 2019 mají být postupně omezovány některé penzijní benefity.
• Návrh zahrnuje okamžité zvýšení daně z luxusu a zavedení daně na televizní reklamu.
• do 4Q2015 má být připraven nový systém kolektivního vyjednávání.

Návrh obdržel šéf euroskupiny Dijsselbloem. Potvrdil to vedoucí jeho kabinetu s tím, že další komentáře budou k dispozici, až si návrh prostudují další věřitelé:

"Soubor reforem je nakonec velmi podobný poslednímu návrhu věřitelů, který Řekové odmítli v referendu. Obsahuje zásadní změny DPH, přistupuje na nejdůležitější požadavky věřitelů ohledně penzijního systému a stanoví cíl 3,5% primárního přebytku hospodaření vlády pro rok 2018. K některým drobnějším požadavkům věřitelů však stále nekonverguje (jiné zdanění pro malé řecké ostrovy, několikaměsíční odložení spuštění penzijní reformy)," napsala analytička Dana Hájková z České spořitelny. "Co plán také neobsahuje, je jakákoli zmínka o odpuštění dluhu."

Řecký parlament má sice jen posvětit vyjednávací pozici vlády (pro uzákonění budou potřeba další hlasování), bude to však indikovat, zda zákony mají šanci projít. Parlament prozatím není vůbec jednotný, takže pokud vládu autorizuje k vyjednávání, zvýší to kredibilitu řeckého návrhu.

Ministři financí eurozóny plánují zahájit mimořádnou schůzku euroskupiny k jednání nad řeckými návrhy reforem v sobotu v 15.00 a v neděli 16.00 by měl začít summit čelných představitelů eurozóny, po němž bude v 18.00 následovat zasedání celé Evropské rady (představitelů všech 28 zemí Evropské unie).

"Řecko ustupuje ze svých tvrdých pozic. 14 dní kapitálových kontrol a zavřených bank si vybírá krutou daň a vede zemi zpátky do hluboké recese. Nový řecký ministr financí přichází s návrhem, který do velké míry kopíruje kompromis navrhovaný původně věřiteli. Ten Řekové drtivou většinou odmítli v referendu. Ironií osudu je, že tento návrh nakonec nemusí stačit, a to především proto, že 14 dní zavřených bank výrazně zhoršilo vyhlídky řeckého hospodářství, a současně proto, že Řecko nežádá o dokončení běžícího programu, ale o nový tříletý program," napsala v komentáři ČSOB. "A v neposlední řadě i kvůli tomu, že důvěra v premiéra Tsiprase a jeho vládu je pod bodem mrazu. Věřitelé nevěří, že je současná vláda skutečně schopná dohodnuté reformy implementovat. K obnovení důvěry mohou vést podle německého ministra financí Schäubleho jen konkrétní rychlé kroky. Klíčové proto bude, zda seznam reforem schválí řecký parlament, ve kterém může premiér Tsipras narazit na tvrdý odpor."

I když tedy poslední návrh z dílny řeckého ministerstva financí zvyšuje šance na setrvání v eurozóně, riziko úplného rozkladu řeckého bankovního systému a samovolného Grexitu zůstává vysoké. "Řekové žádají o nových 59 miliard eur. Tato částka pravděpodobně nakonec stačit nebude. Aby plán fungoval, budou muset věřitelé navíc část řeckého dluhu restrukturalizovat (minimálně natáhnout splatnosti). V tomto světle zkrátka nemusí současný návrh Athén stačit, zvlášť pokud se ukáže, že dohodnuté reformy nebude vůbec jednoduché implementovat. Bez dohody v ruce by pravděpodobně od začátku příštího týdne byli Řekové definitivně odstřiženi od programu ELA ze strany ECB a byli by nuceni rychle přemýšlet o náhradním platidle," doplňuje ČSOB.

K dopadům případného Grexitu na Českou republiku se vyslovil člen bankovní rady ČNB Lízal. Podle něj by odchod Řecka z eurozóny neměl na Česko přímý velký vliv proto, že české finanční ústavy nevlastní téměř žádné řecké cenné papíry a pohledávky v Řecku. Zprostředkované dopady by byly podle něj jen "obvyklým ekonomickým šokem".

Podle řeckých televizních stanic vláda dokument s návrhem odeslala e-mailem šéfovi euroskupiny, tedy ministrů financí zemí eurozóny, Nizozemci Jeroenu Dijsselbloemovi (což bylo potvrzeno, viz výše). Balík reforem, které mají řeckému státu vynést nebo ušetřit kolem 12 miliard eur, podrobí analýze pracovní skupina na úrovni náměstků ministrů financí, jejich spolupracovníků a také činitelů Evropské komise a Evropské centrální banky.

Řecký parlament bude podle televize Ant1 již ve čtvrtek vyzván k tomu, aby zmocnil vyjednávací skupinu v čele s premiérem Alexisem Tsiprasem a ministrem financí Euklidisem Tsakalotosem rokovat s eurozónou o detailech navrhovaného dokumentu. Po poslancích je dokonce požadován bianko šek, aby souhlasili i s případnými změnami, což je považováno za signál, že Atény jsou ochotné vyjít vstříc případným námitkám evropských partnerů.

Od tohoto programu se budou odvíjet také všechna zákonná opatření, jež bude muset řecký parlament přijmout zřejmě už v sobotu nebo nejpozději v neděli, kdy už se má konat summit zemí eurozóny a poté i celé Evropské unie.

V parlamentu se očekávají prudké debaty, které se mohou projevit na rozkolu vládní levicové formace SYRIZA, jejíž poslanecký klub má zasednout v pátek dopoledne. Krajně levicové křídlo strany pod velením řeckého ministra pro energetiku Panajotise Lafazanise může projektu dohody s eurozónou odmítnout. Odhaduje se, že v tomto uskupení bude kolem 50 až 70 poslanců strany SYRIZA, která jich má v parlamentu celkem 149.

Tuto ztrátu by ale mohly kompenzovat desítky poslanců proevropské opozice, tedy z řad konzervativců z Nové demokracie, liberálů ze strany To Potami a socialistů z PASOK. Političtí předáci těchto stran ve čtvrtek při setkání s Tsiprasem plán dohody podpořili.

Podle mediálních spekulací se tak Tsipras po měsících lavírování, kdy si nechtěl znepřátelit krajně levé křídlo své strany, nakonec rozhodl pro záchranu Řecka v eurozóně a je ochoten riskovat rozpad své vlastní strany.

Náznaky toho, že Řecko čekají další roky nepříjemných ekonomických úsporných opatření, se začaly probírat na internetových sociálních sítích, kde účastníci diskuzí často netají rozčarování nad nečekaným rozuzlením situace.

Informace o řeckých ústupcích se začaly objevovat už dříve během dne. Podle různých médií jde o opatření v hodnotě deset miliard až 13 miliard eur, za které chce Řecko nové půjčky ve výši přes 50 miliard eur. Řecko chce zachovat tři sazby daně z přidané hodnoty, ale na drtivou většinu služeb se bude vztahovat ta nejvyšší, tedy 23 %. V penzijním systému se mají prakticky okamžitě zrušit předčasné odchody do důchodu, případně se mají tvrdě penalizovat. Věk pro odchod do důchodu se posouvá na 67 let, při splnění minima 40 odpracovaných let se stanovuje už od 62 let. Od příštího roku se mají snižovat výdaje na obranu - v roce 2016 o 200 milionů eur, v roce 2017 dokonce o dvojnásobek.

Zdroj: ČTK