Ministři eurozóny jednají o posledním pokusu Řecka o řešení krize, ve všech pádech se na jednání skloňuje slovo důvěra
Ministři financí zemí sdílejících euro v Bruselu již několik hodin jednají o nejnovějším řeckém návrhu úsporných reforem, kterým Atény chtějí od zahraničních věřitelů získat novou finanční pomoc. Ta by měla předluženou zemi zachránit před bankrotem a před odchodem z eurozóny. Účastníci setkání bojují zejména s tím, zda mohou Řecku jeho sliby věřit.
Návrh řecké vlády v noci na sobotu schválil řecký parlament s podporou opozice, když někteří poslanci vládní strany SYRIZA hlasovali proti či se zdrželi. Věřitelské instituce, Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond, návrh s výhradami označily za vhodný základ pro jednání. Komise velikost případného třetího záchranného balíku pro Řecko odhadla na 74 miliard eur.
Řecká vláda reformní plán ředpokládající tvrdá úsporná opatření předala představitelům eurozóny ve čtvrtek. V aténském parlamentu se proti nim postavilo deset poslanců SYRIZY, což vyvolalo dohady o obměně vlády a možnosti vypsání předčasných voleb. Řecký ministr hospodářství Jorgos Statchakis řekl, že poslanci i ministři za vládnoucí stranu, kteří pro plán nehlasovali, by měli odstoupit.
Ministři financí eurozóny by měli rozhodnout, zda na základě nejnovějších návrhů Atén lze zahájit vyjednávání o novém programu pro Řecko ze záchranného fondu eurozóny. Už při příchodu na sobotní jednání, které se patrně protáhne hodně přes půlnoc, ale dávali najevo, jak hluboce poslední vývoj poškodil důvěru eurozóny k řeckým partnerům a k jejich schopnosti a vůli skutečně prosadit nyní slibované reformy. Bylo zřejmé, že některé země, zejména Německo, mají vůči Řecku výrazně tvrdší postoj než jiné státy eurozóny.
Německý ministr Wolfgang Schäuble byl před začátkem schůzky značně skeptický a na sobotu předpovídal velmi složitá jednání. Německý list Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung pak napsal, že Schäuble na jednání navrhl pětileté pozastavení řeckého členství v eurozóně. To několik anonymních zdrojů z jednání popřelo, agentura DPA ale později uvedla, že podle jejích informací nápad odsouhlasila i německá kancléřka Angela Merkelová a lídr SPD Sigmar Gabriel. Podobně tvrdý postoj zřejmě zaujímají i některé další státy, kupříkladu Finsko.
Finská veřejnoprávní televize YLE v sobotu večer uvedla, že klíčový výbor finského parlamentu nařídil ministru financí Alexandru Stubbovi, aby na zasedání euroskupiny vyjednával o odchodu Řecka z eurozóny. Finská delegace tuto zprávu nekomentovala.
Podle šéfa euroskupiny, Nizozemce Jeroena Dijsselbloema, trvá faktická kritika některých částí nového řeckého reformního menu, zásadní věcí je ale otázka chybějící důvěry. "Otázka důvěry je zásadní věc. Můžeme řecké vládě věřit, že skutečně udělá, co slibuje?" prohlásil Dijsselbloem. Atény podle něj budou muset na obnově důvěry velmi zapracovat.
Mnozí z účastníků sobotního zasedání euroskupiny poukazovali i na to, že aténská vláda předložila návrhy do značné míry podobné těm, které řečtí občané ani ne před týdnem v referendu razantně odmítli. "Máme na stole opatření, která byla před šesti dny označována za požadavky teroristů a vyděračů," řekl slovenský ministr financí Peter Kažimír.
Zdroj: ČTK
