Eurosummit podle prohlášení politiků jednomyslně dospěl k dohodě s Řeckem, program ESM je připraven ke spuštění

Podmínkou je rychlé zahájení tvrdých reforem.

Eurozóna se po náročném nočním jednání dohodla na dalším záchranném balíčku pro předlužené Řecko, který mu umožní zachovat si euro. Atény ale již ve středu musí začít se schvalováním prvních reforem, teprve poté formálně začnou rozhovory o pomoci. Řecký premiér Alexis Tsipras označil dohodu za tvrdou, zemi prý ale stabilizuje, vrátí k hospodářskému růstu a dluh restrukturalizuje. Předpokládá se, že za krátkodobou finanční výpomoc Řecku bude ručit i Česká republika, její případný podíl bude 1,13 %. V Řecku se mezitím hovoří o přestavbě kabinetu či vzniku vlády národní jednoty, později nejsou vyloučeny ani předčasné volby.

Největší rizika nové dohody komentuje analytik Ľuboš Mokráš z České spořitelny:

Pokud Řecko splní dohodnuté podmínky a neprodleně začne s uváděním reforem do praxe, může na tři roky počítat s novým záchranným programem Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) ve výši několika desítek miliard eur. Podle německé kancléřky Angely Merkelové Řecko navíc příští rok na jaře po vypršení stávajícího programu u Mezinárodního měnového fondu požádá o novou pomoc.

K novým penězům z ESM se Atény zřejmě dostanou až za několik týdnů. Krátkodobý přístup k financím může Řecko získat například ze staršího evropského krizového nástroje známého jako Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSM). Za půjčky z něj ručí všechny státy evropské osmadvacítky včetně Česka. To ČTK potvrdil státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, podle kterého Praha nebude nic půjčovat, jen případně za půjčku ručit.

O možnostech krátkodobého financování Řecka budou ještě v pondělí jednat ministři financí zemí eurozóny, v úterý se k nim přidají i zbývající unijní ministři financí.

Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem uvedl, že nové ujednání obsahuje i mnohem hlubší reformy, než Řekové minulý týden ve čtvrtek sami navrhovali. Předseda Evropské rady Donald Tusk řekl, že rozhodnutí eurozóny bylo jednomyslné, a upozornil, že Řecko bude muset dodržet přísné podmínky.

Řecký premiér Tsipras dohodu označil za tvrdou, dodal ale, že umožní hospodářství země vrátit k růstu. Řekl také, že součástí ujednání bude restrukturalizace dluhu a střednědobé financování v podobě růstového balíčku v hodnotě 35 miliard eur. Zároveň přislíbil radikální reformy, které skoncují se systémem oligarchie a umožní spravedlivě mezi Řeky rozdělit finanční břímě.

Řekové například budou muset změnit daně z přidané hodnoty, penzijní systém nebo způsob řízení svého statistického úřadu. Vznikne také fond, který podle Merkelové postupně vygeneruje 50 miliard eur pro umoření dluhu a rekapitalizaci bank.

Tsipras novinářům sdělil, že prosazení podmínek bude těžké. Řecký ministr práce a sociální solidarity Panos Skurletis proto předpokládá podporu opoziční stran, případně vytvoření vlády národní jednoty. Rovněž nevylučuje, že po stabilizaci země se ještě letos mohou konat předčasné volby.

Rozsáhlé změny ve vládě předpovídá i řecký tisk. Evropské deníky si v souvislosti s víkendovým maratonem vyjednávání v Bruselu všímaly tvrdého postoje věřitelů vůči Aténám, ale i Tsiprasových veletočů a pokusů o manévrování.

Evropské akciové trhy v reakci na dohodu začaly výrazně růst. Kurz eura smazal dosavadní ztráty a vzrostly ceny státních dluhopisů zemí jižního křídla eurozóny, které může řecká krize ohrozit.

Podmínky, které summit eurozóny vytyčil pro to, aby Řecko mohlo zahájit jednání o třetím programu pomoci ze záchranného fondu eurozóny:

Předběžné podmínky:

• Řecká vláda musí v zájmu obnovení důvěry přijmout za své dohodnuté reformy.
• Řecko musí před dohodou o novém programu z Evropského stabilizačního mechanismu podat Mezinárodnímu měnovému fondu žádost o pokračování podpůrného programu s platností od března 2016.

Řecko přijme následující opatření:

do 15. července:

• reformu systému DPH a rozšíření daňové základny v zájmu zvýšení daňových příjmů;
• první kroky ke zlepšení dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému;
• zajištění plné právní nezávislosti statistického úřadu ELSTAT;
• zřízení rozpočtové rady a zavedení poloautomatických výdajových škrtů v případě odchýlení se od cílů stanovených pro primární rozpočtové přebytky;

do 22. července:

• reformu soudních postupů v civilních řízeních;
• zavedení rámce EU pro ozdravné postupy a řešení krizí úvěrových institucí;

Po schválení prvních čtyř zmíněných kroků a potvrzení těchto závazků řeckým parlamentem bude možné věřitelské instituce pověřit vyjednáváním o předběžné dohodě. K jejímu úspěšnému dovršení ale musejí být řecké návrhy reformních kroků výrazně posíleny, což je nutné kvůli zhoršení ekonomické a rozpočtové situace země za poslední rok.

Řecko bude zejména muset:

• provést ambiciózní penzijní reformu a zavést do října 2015 doložku nulového deficitu důchodového systému či jiné obdobné opatření;
• přijmout ambicióznější reformy trhů zboží, včetně změn regulace prodejní doby, vlastnictví lékáren, mlékáren a pekáren; otevřít ekonomicky důležité uzavřené profese, například trajektovou přepravu;
• v energetickém sektoru pokročit v privatizaci provozovatele elektroenergetické přenosové soustavy (ADMIE);
• na trzích práce provést hlubokou modernizaci pravidel pro kolektivní vyjednávání, stávky a kolektivní propouštění;
• učinit nezbytné kroky k posílení finančního sektoru, včetně řešení nesplácených bankovních úvěrů a posílení správy bank a fondu pro jejich rekapitalizaci HFSF, zejména s ohledem na vyloučení možnosti politického vměšování do personálního obsazení;

Další doporučené kroky:

• připravit výrazné rozšíření privatizace;
• cenná řecká aktiva budou převedena do nezávislého fondu, který je zpeněží prostřednictvím privatizace či jinak, a příjmy budou jedním ze zdrojů pro splácení nových úvěrů z ESM. Příjmy fondu dosáhnou během trvání úvěrového programu 50 miliard eur; z toho 25 miliard eur se použije k rekapitalizaci bank, polovina ze zbytku půjde na snížení podílu řeckého dluhu vůči HDP a druhá polovina na investice. Fond budou řídit řecké úřady pod dohledem příslušných evropských institucí;
• modernizovat a posílit řeckou státní správu, včetně její depolitizace; první návrhy by měly Atény dodat do 20. července; řecká vláda se zavazuje dál snížit náklady státní správy;
• plně normalizovat spolupráci s věřitelskými institucemi; vláda s nimi musí s dostatečným předstihem konzultovat a nechat si od nich schvalovat všechny návrhy zákonů v relevantních oblastech;
• řecká vláda prověří nové zákony s ohledem na to, zda neodporují dohodě s eurozónou z 20. února a nejsou zneplatněním přijatých závazků.

SLEDOVALI JSME: Atény se dohodly s věřiteli, bankrot Řecka se (prozatím) odkládá

Zdroj: Bloomberg