Řecko se chystá na reformy uložené eurozónou a na vládní změny
Řecký parlament se chystá přijímat klíčové reformy, které zadlužené zemi uložili mezinárodní věřitelé. Řecký premiér Alexis Tsipras připravuje v této souvislosti změny ve složení vlády, při nichž se chystá zbavit představitelů levicového křídla ve své straně SYRIZA, kteří ústupky vůči zemím sdílejícím euro odmítají. V Evropské unii se mezitím naléhavě řeší, jak zajistit Aténám urychlenou finanční pomoc na dobu před dohotovením dlouhodobého záchranného programu. Evropská komise chce doporučit překlenovací půjčku prostřednictvím staršího stabilizačního mechanismu, a to navzdory odporu Británie a Česka.
První balík klíčových reforem, kterými eurozóna podmiňuje novou pomoc zadluženým Aténám, budou řečtí poslanci schvalovat ve středu po 23.00 SELČ. SYRIZA, zastoupená v 300členném parlamentu 149 poslanci, se nemůže spoléhat na nejméně tři desítky svých volených zástupců, kteří tvrdé reformy odmítají. Vzhledem k tomu, že změny nechce podpořit ani tucet zákonodárců z koaliční strany Nezávislí Řekové, nebude mít vláda sama dostatečnou podporu pro přijetí podmínek věřitelů. Jedinou záchranou pro ni je stovka hlasů tří opozičních proevropských stran.
Ty daly najevo, že v době hrozícího vyřazení Řecka z eurozóny vládě se sérií legislativních změn požadovaných věřiteli pomůžou. Nepůjdou ale do vládní koalice s Tsiprasem. Lze tak předpokládat, že po pominutí akutní krize, tedy zhruba za měsíc až dva, pokud do té doby eurozóna schválí nový tříletý balík úvěrové pomoci, Tsiprasova vláda pravděpodobně padne.
Tsipras by se zřejmě měl brzy zbavit především vůdce levicové platformy a ministra energetiky Panajotise Lafazanise a dalšího člena kabinetu v pozici náměstka ministra sociálního zabezpečení Dimitrise Stratulise.
Český premiér Bohuslav Sobotka a ministr financí Andrej Babiš v úterý dali svým evropským kolegům v Bruselu jednoznačně najevo, že si nepřejí řešení krátkodobé finanční pomoci Řecku prostřednictvím Evropského finančního stabilizačního mechanismu (EFSM). Kritický byl například i britský ministr George Osborne. Podle Babiše ale nesouhlasí i další vedoucí činitelé zemí mimo eurozónu. Vystoupení Řecka z eurozóny stále považuje za rozumné řešení řecké krize prezident Miloš Zeman.
O pomoci prostřednictvím EFSM mohou členské země EU rozhodovat takzvanou kvalifikovanou většinou, tedy převahou nejméně 15 států zastupujících 65 % unijního obyvatelstva. Británii a ČR, případně dalším jejich spojencům, tak jednoduše hrozí přehlasování.
Předpokládaná spěšná pomoc v objemu kolem 13 miliard eur by měla Aténám umožnit pokrytí nejbližších finančních závazků, respektive zahraničních dluhů, a znovuotevření bank. Za půjčky z EFSM ručí všechny státy evropské osmadvacítky v poměru, který odpovídá jejich příspěvku do rozpočtu EU. Česko, které tak má ručit za 1,13 % výše případné půjčky, ale půjčovat přímo nic nebude.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble navrhl, aby Atény své vnitřní krátkodobé platební potřeby řešily vydáváním dlužních úpisů. Podle expertů by ale takový krok byl velice sporný, neboť by mohl být prvním krokem k zavedení souběžné měny. Schäuble již dříve navrhoval, aby Řecko eurozónu na pět let opustilo.
Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) bude Řecko potřebovat mnohem výraznější zmírnění dluhové zátěže, než jeho partneři z eurozóny předpokládali. Důvodem jsou škody, které řecká ekonomika a banky utrpěly v uplynulých dvou týdnech. MMF hovoří o potřebě třicetiletého odkladu povinností spojených se splácením všech evropských dluhů a radikálního prodloužení doby splatnosti půjček. Další variantou je pak přistoupit na výrazné seškrtání řeckých dluhů.
Podle průzkumu agentury Reuters mezi šesti desítkami ekonomů dohoda eurozóny s Řeckem možná odvrátila bezprostřední odchod země z eurozóny, nadále však existuje zhruba 30% pravděpodobnost, že se nakonec Řecko s jednotnou evropskou měnou rozloučí.
Zdroj: ČTK
Aktuality
