Další řecký bolehlav: Jak zprovoznit banky
Řecká vláda se snaží najít způsob, jak uvolnit kapitálové kontroly, které sice chrání banky, ale zároveň dusí ekonomiku. Na jednu (levicovou) vládu pod extrémním tlakem celkem složitý úkol.
Řecko je poslední měsíc odříznuto od finančního světa. Kvůli kapitálovým kontrolám se lidé dostávají k penězům velmi složitě. Jedinou výjimkou z pravidel (60 eur na den, později najednou 420 eur za týden) je možnost výběru 5 000 eur čtvrtletně pro studenty v zahraničí, občané s lékařskou péčí v jiných zemích mohou získat až 2 000 eur. Stále si nelze ani otevřít účet v bance, nakupovat akcie nebo posílat větší sumy peněz. Firmy tak nemohou platit za zakázky zahraničních firem (i když centrální banka uvolnila omezení při platbách do 100 000 eur) a netrpěliví dodavatelé již požadují platby předem.
Řecko zavedlo kapitálové kontroly s jediným cílem - zachránit banky a zastavit odliv peněz z účtů. Tento cíl zůstává stejný, i když to situaci v zemi komplikuje. A může trvat klidně měsíce, než budou banky dostatečně v bezpečí na to, aby mohla být omezení ukončena.
**Podle Diega Iscara, ekonoma z konzultační společnosti IHS, je největším problémem kapitálových kontrol skutečnost, že "je jednoduché je zavést, ale složité uvolnit". Dietmar Hornung, analytik z Moody's, doplňuje, že "důvěra v banky se ztratí rychle, ale je potřeba hodně času, aby se obnovila".
Budou banky v Řecku zachraňovat klienti?
Dobrými příklady jsou Island, který teprve nyní začíná uvolňovat kapitálové kontroly zavedené v roce 2008, nebo Kypr, kde v roce 2013 zachraňovaly banky peníze jejich klientů a kde to vláda zvládala o hodně lépe; přesto to trvalo dva roky.
V řeckém případě je problémem neustálá nedůvěra vůči vládě jak ze strany věřitelů, tak samotných občanů, kteří se bojí kyperského scénáře. Na Kypru ale vše proběhlo z politického hlediska mnohem jednodušeji, protože se opatření týkala z větší části zahraničních a movitých klientů bank. "Situace v Řecku je odlišná," říká ekonomka Frances Coppola. "Většina velkých klientů již své peníze vybrala a zbytek nepojištěných vkladů (asi 30 % celkového množství) představuje firemní kapitál. Pro řeckou ekonomiku bude tento způsob záchrany bank (takzvaný bail-in) mnohem destruktivnější, než byl pro velké klienty na Kypru."
Řecká ekonomika podle agentury Standard and Poor's letos klesne o 3 %, ale pokračující kapitálové kontroly a případné zachraňování bank penězi klientů mohou pokles ještě prohloubit. Aby se banky mohly dostat z problémů a začít fungovat, je potřeba, aby prošly zátěžovými testy ECB a byly rekapitalizovány, což je součást nového záchranného plánu. Je otázka, zda bude stačit pomoc ze strany ECB, nebo budou ve hře i peníze klientů.
Zdroj: AFP
