Jednání mezi Řeckem a jeho věřiteli už jsou prý v závěrečné fázi, 86 miliard eur je ale podle MMF málo
Jednání mezi Řeckem a jeho věřiteli o novém záchranném programu vstoupila do závěrečné fáze, dokument popisující základy programu je již "téměř hotov". S odvoláním na zdroje z řecké vlády to uvedla agentura DPA. Podle řecké televize by měly být rozhovory dokončeny nejpozději v úterý ráno. Mezinárodní měnový fond je ale podle německých médií toho názoru, že rozsah připravovaného záchranného programu by měl být větší než 86 miliard eur, což je dosud uváděná maximální výše.
Mluvčí Evropské komise Annika Breidthardtová v pondělí uvedla, že jednání postupují kupředu. "Dohody je možné dosáhnout v srpnu, nejlépe před 20. srpnem," prohlásila. Právě do tohoto data Atény musejí splatit zhruba 3,5 miliardy eur Evropské centrální bance.
Vyjednávání o novém záchranném programu v objemu až 86 miliard eur začala 20. července. Podle zdroje agentury Reuters se Atény s věřiteli dohodly, že úkolem Řecka bude v letošním roce vykázat vyrovnaný primární rozpočet, jenž nezahrnuje náklady na správu dluhu. Tento cíl je prý založen na předpokladu, že řecká ekonomika letos klesne o 2,1-2,3 %.
Třecí plochou ale zůstává množství nesplácených úvěrů v řeckém bankovním sektoru, uvedl vládní zdroj agentury Reuters. Atény prý chtějí vytvořit takzvanou špatnou banku, která by je měla na starosti. Věřitelé ale prý chtějí tyto úvěry svázat a prodat těm investičním fondům, které investují do rizikových aktiv. Obě strany se podle činitelů musejí ještě dohodnout na vytvoření státního investičního fondu, který by měl získat 50 miliard eur z prodeje státního majetku.
Problémem je zřejmě i celková velikost záchranného programu. Měnový fond se podle zdrojů listu Handelsblatt domnívá, že zahraniční věřitelé budou muset zvýšit objem prostředků v plánovaném programu na 90 miliard eur. Zvýšení je podle něj nutné právě kvůli hospodářské recesi v Řecku, napsal německý list, který se odvolává na nejmenované vysoce postavené unijní diplomaty. Podle jednoho z nich MMF tlačí na to, aby se redukovaly škrty, které má Řecko v příštích letech učinit, a úvěrová pomoc se naopak přiměřeně zvýšila. Proti tomu je prý Německo.
Kromě Německa trvá na tvrdém postoji vůči Řecku také Slovensko. Premiér Robert Fico řekl rakouskému deníku Der Standard, že jeho vláda nevydá jediný cent na odepisování řeckého dluhu a že Slovensko patří k zemím, které "kategoricky odmítají" nominální osekání řeckého dluhu. "Slovensko neuvolní jediný cent na řecké státní dluhy, dokud budu premiérem. Jsou i jiné možnosti. Lze odsunout termíny splatnosti, přičemž i to má své hranice. Nemůžeme čekat sto let, až Řecko splatí své dluhy," prohlásil Fico.
Slovenský premiér rovněž podpořil návrh německého ministra financí Wolfganga Schäubleho nabídnout Řecku dočasné vystoupení z eurozóny.
Řečtí představitelé již dříve uvedli, že 14. srpna, tedy tento pátek, očekávají schválení dohody o záchranném programu ministry financí eurozóny. Do 18. srpna by měl podle nich dohodu schválit řecký parlament.
Řecké banky by mohly získat počáteční kapitálovou injekci až deset miliard eur krátce po dosažení dohody, a to dokonce ještě před dokončením zátěžového testu ECB, k němuž by nemuselo dojít do začátku října, sdělil v pondělí nejmenovaný činitel eurozóny.
Řecký premiér Alexis Tsipras se mezitím pokusil uklidnit řeckou veřejnost, která už další škrty odmítá, a apeloval v pondělí na to, aby se na pořad jednání okamžitě dostal návrh zákona o zrušení daňových úlev pro zákonodárce a o "zhospodárnění" platů ministrů a šéfů státních organizací. Tento plán podle něj nevznikl na příkaz věřitelů, ale z "povinnosti politického systému nevylučovat sebe sama z opatření, která provádí".
Zdroj: ČTK
