Jan Mühlfeit: Technologický pokrok zrychluje, lidstvo na to není připraveno

Českým studentům chybí ochota dát do toho 110 %. Na trhu práce často tápou

Škola mladé lidi na to, co je čeká na trhu práce, prostě nemůže připravit stoprocentně. Řekl bych přitom, že jsou mladí celkem dobře vybaveni znalostmi, nebo alespoň ti nejlepší studenti jsou. Poměrně často jim ale chybí jazykové vybavení. Nejde jen o to se dobře domluvit, to už dnes nestačí.

Většina znalostí a vědomostí lidstva je na internetu. Je tak možné se dále vzdělávat a urychlit svůj kariérní postup. Přitom právě to mladí Češi příliš nedělají, zatímco studenti například ze severských zemí, kteří znají tři, čtyři jazyky, ano. Angličtina je dnes nutná, nikoli dostačující. Jazyky jsou významný element. Kdo zná další řeč, má širší rozhled, což mimo jiné urychlí zařazení na pracovní trh. Bez této znalosti člověk mnohé pozná až ve chvíli, kdy nastoupí do práce, což často vede k brzkým odchodům.

V Microsoftu jsme měli program Mach, který byl o tom, že nováčci polovinu času pracovali a polovinu dostávali školení, semináře a tak dále. Něco podobného dělají Google a další společnosti. Mladým pracovníkům to pomáhá zorientovat se, byli by ale lépe připraveni, kdyby se vzdělávali sami. Škola totiž studenty připraví celkem dobře, ale nad rámec toho je potřeba snaha a pracovitost.

Jak zachránit technické obory? Zapojme Merkur, nebo dopadneme jako Španělsko

V roce 1630 Jan Amos Komenský napsal knihu Schola ludus (Škola hrou), ve které uvedl, že když učitel žákům něco řekne, tak to zapomenou, když jim to ukáže, tak si to spíše zapamatují, ale teprve tehdy, když je do věci zapojí, to pochopí. Přesně to je odpověď na současný nedostatek zájmu o technické obory. Potřebujeme projektové vyučování, využívat Merkur nebo Lego již od mládí, to by mělo strhávat bariéry. Kvótám, které někteří experti podporují, nefandím, podle mě nepřinášejí nic dobrého.

Zároveň si myslím, že je potřeba větších pobídek, aby lidé chodili na technické obory, a to včetně finančních. Bez toho si zahráváme s tím, že to u nás skončí katastrofou jako ve Španělsku, kde je 57 % mladých bez zaměstnání, ačkoli polovina z těchto má vysokoškolské tituly. V Evropské unii je na druhou stranu zhruba 700 tisíc volných pracovních pozic v IT, na jejichž zaplnění nejsou lidé, nejsou zde inženýři.

Pozor na digitální demenci. Mladí se dnes dokáží soustředit jen 12 minut

Vše je dnes ovládáno exponenciálou – Mooreův zákon říká, že máme každé dva roky dvakrát větší výpočetní kapacity. Svět se zrychluje, máme více informací, stresu a tak dále. Nemění se přitom to, co se v ekonomice dělá, ale – a to velice výrazně – to, jak se to dělá. Například náklady na nový Mercedes jsou ze 60 % na software, v autech je 16 počítačů. Je to sice auto, ale výrobce se musí daleko více chovat jako softwarová firma.

Je také potřeba brát v úvahu něco, čemu říkám komprese času. Tím, že každé dva roky máme dvakrát více informací a stresu, máme také na rozhodnutí, na něž byla před dvěma lety půlhodina, najednou jen čtvrt hodinu. To klade vysoké nároky na nervový systém. Technologie postupuje hodně rychle a já si nemyslím, že je na to lidstvo tak úplně připraveno. To, že mladí umějí zacházet s technologiemi, je dobré. Začínají se ale objevovat fenomény jako digitální demence, lidé ztrácejí paměť.

Dnes se mladá generace dokáže soustředit jen 12 minut. Soustředění se je přitom důležité při učení, práci a tak dále. S tím je potřeba něco dělat. Jednou věcí je investice do technologie, druhou pak investice do dovedností. Schopnost uvědomovat si, jak s technologiemi pracovat. Česká republika například do IT zainvestovala hodně, jako podíl na HDP jsou investice u nás jedny z nejvyšších v EU, ale na naší konkurenceschopnosti to často není patrné. Je to proto, že jsme dostatečně neinvestovali do takzvaných e-skills, zatímco skandinávské země nebo Estonsko do nich investovaly opravdu mohutně.