Spotřebitelské ceny v eurozóně se v září po šesti měsících vrátily k poklesu

Podle předběžných dat Eurostatu by největší meziroční nárůst cen měl vykázat sektor potravin, alkoholu a tabáku (+1,4 % oproti +1,3 % v srpnu), následovaný službami (+1,3 % oproti +1,2 % v srpnu) a neenergetickým průmyslovým zbožím (+0,3 % oproti +0,4 % v srpnu). Energie by naopak měly vykázat pokles 8,9 % po -7,2 % v srpnu.

"Spotřebitelské ceny v eurozóně v září podle předběžného odhadu meziročně poklesly o 0,1 %, zatímco se čekala stagnace. Za poklesem stojí jednoznačně ceny energií, které poklesly o 8,9 %, bez nich by ceny rostly meziročně o 1 %. Jádrová inflace, která mimo cen energií odhlíží ještě od cen nezpracovaných potravin, dosáhla 0,9 %. Možné negativní překvapení v inflaci eurozóny signalizovala již úterní předběžná data za Německo. Pokud by měl pokles dále pokračovat, přistoupí ECB pravděpodobně k posílení svého kvantitativního uvolňování, čehož může dosáhnout buď jeho prodloužením, nebo zvýšením objemu odkupů," okomentovala zprávu Dana Hájková, ekonomka z České spořitelny.

Evropská centrální banka letos v březnu v rámci snahy o podporu hospodářského růstu a odvrácení deflace v eurozóně spustila takzvané kvantitativní uvolňování, které zahrnuje rozsáhlé nákupy státních dluhopisů. Banka v rámci tohoto programu, který potrvá minimálně do září příštího roku, pumpuje do finančního systému měsíčně asi 60 miliard eur.

Šéf ECB Mario Draghi na zářijovém zasedání bankovní rady signalizoval možnost rozšíření nákupu dluhopisů. ECB na tomto zasedání snížila odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny na 1,4 % z dříve předpokládaných 1,5 %. Hospodářský růst by měl ale i tak zrychlit z loňských 0,9 %. Odhad letošní inflace v eurozóně banka snížila na 0,1 % z 0,3 %.

Zdroj: ČTK, Bloomberg