Tempo inflace v eurozóně v listopadu podle předběžných dat stagnovalo na 0,1 % meziročně

Podle odhadů Eurostatu mělo nejvyšší vliv na růst cen v eurozóně v listopadu odvětví potravin, nápojů a tabáku (meziroční růst o 1,5 % oproti 1,6 % v říjnu), následované službami (1,1 % po 1,3 % v říjnu), neenergetickým průmyslovým zbožím (0,5 % po 0,6 % v říjnu) a energiemi, kde ceny dále klesají (-7,3 % meziročně po -8,5 % v říjnu).

Inflace v eurozóně je už od října 2013 pod hranicí jednoho procenta, kterou Evropská centrální banka (ECB) označuje za nebezpečnou zónu. ECB v zájmu návratu inflace k cílové úrovni těsně pod dvěma procenty loni snížila úrokové sazby na rekordní minima, nabídla komerčním bankám levné úvěry a zahájila nákupy některých cenných papírů.

Trhy nyní všeobecně očekávají, že Rada guvernérů ECB na svém čtvrtečním zasedání svou měnovou politiku uvolní. Konkrétní podoba kroků v rámci dalších stimulačních opatření ECB ale zůstává nejasná. Banka by mohla dále rozšířit program kvantitativního uvolňování měnové politiky, který zahrnuje rozsáhlé nákupy státních dluhopisů, a snížit depozitní sazbu hlouběji do záporného pásma.

Slabé údaje o jádrové inflaci představují důležitý argument pro zastánce dalšího uvolnění. Z tábora jejich oponentů naopak zazníval názor, že ECB by s uvolněním měla ještě vyčkat, protože základní data o inflaci zkresluje levná ropa, zatímco základní trend je zdravější.

"Listopadové nečekaně horší údaje o spotřebitelských cenách v eurozóně dávají ECB definitivní zelenou k tomu, aby na čtvrtečním zasedání zvýšila tempo nákupů aktiv a rovněž snížila depozitní sazbu," uvedl ekonom společnosti Capital Economics Jonathan Loynes.

Ve středu byla zároveň zveřejněna data o indexu cen průmyslových výrobců v eurozóně za říjen. Ceny se snížily o 0,3 % meziměsíčně po revidovaném 0,4% poklesu za září (revidováno z -0,3 %), očekával se pokles o 0,4 %. Meziročně se průmyslové ceny zmírnily propad na -3,1 % z předchozích -3,2 % (revidováno z -3,1 %), očekával se pokles o 3,2 %.

Zdroj: ČTK, Bloomberg