Hrubý domácí produkt eurozóny podle zpřesněných dat ve třetím kvartále meziročně zrychlil růst na 1,6 %

Zpřesněná data statistického úřadu Eurostat potvrdila dříve zveřejněný předběžný odhad růstu ekonomiky regionu. Ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí podle zpřesněných dat zpomalila růst na 0,3 % mezikvartálně z předchozích 0,4 %, jak předvídala předběžná data. Meziročně se hrubý domácí produkt zvýšil o 1,6 % po 1,5% růstu ve druhém čtvrtletí, což předběžná data predikovala.
Celá Evropská unie ve třetím čtvrtletí podle zpřesněného odhadu Eurostatu rostla tempem 0,4 % mezičtvrtletně, po 0,5% růstu ve druhém čtvrtletí (revidováno z +0,4 %), jak předvídala i předběžná data. Meziročně pak také udržela tempo růstu z druhého čtvrtletí, a to 1,9 %.
Ve třetím kvartálu podle dat Eurostatu vzrostly výdaje domácností o 0,4 % v eurozóně a 0,5 % v EU, po 0,3% růstu ve druhém čtvrtletí za eurozónu a 0,4% růstu za celou EU. Export vzrostl v eurozóně o 0,2 % po 1,6% růstu ve druhém čtvrtletí a v celé EU se zvýšil o 0,3 % po 1,3% růstu ve druhém kvartálu. Import se v eurozóně zvýšil o 0,9 %, stejně jako ve druhém čtvrtletí, a v celé EU o 1,4 % po 0,3% růstu ve druhém čtvrtletí.
Spotřeba domácností měla na HDP pozitivní dopad jak v eurozóně, tak v EU. V eurozóně příspěvek činil 0,2 procentního bodu, v celé EU pak 0,3 procentního bodu.
Z členských států, které mají již data dostupná, expandovala ekonomika mezikvartálně nejvíce v Rumunsku (+1,4 %), Chorvatsku (+1,3 %), na Maltě (+1,1 %), v Lotyšsku (+1,0 %), v Polsku a na Slovensku (shodně +0,9 %), ve Švédsku a Španělsku (shodně +0,8 %). Pokles naopak zaznamenaly Řecko (-0,9 %), Estonsko a Finsko (shodně -0,5 %) a Dánsko (-0,1 %).
Hlavním motorem hospodářského růstu v eurozóně byly stoupající zásoby podniků a spotřebitelské výdaje.
Evropská centrální banka (ECB) minulý týden v rámci snahy o podporu hospodářského růstu v eurozóně snížila svou depozitní sazbu na -0,3 % a prodloužila program nákupů dluhopisů minimálně do března 2017.
Zdroj: ČTK, Bloomberg