Evropská komise chce na podporu ekonomiky dát 750 miliard eur, očekává se tvrdé vyjednávání mezi členskými zeměmi

Evropská komise plánuje nový balík fiskální pomoci o objemu 750 miliard eur, kterým chce bojovat s koronavirovou krizí. Pět set miliard má být distribuováno ve formě grantů a 250 ve formě půjček. Očekává se, že návrh spustí tvrdá vyjednávání mezi členskými zeměmi, které jsou rozdělené zvláště v pohledu na zastoupení grantů a úvěrů ve fondu obnovy.

Evropská komise chce tento projekt financovat z peněz, které si vypůjčí na finančních trzích (500 miliard) a za něž ručit budoucím sedmiletým rozpočtem o objemu 1,1 bilionu eur. Z 500 miliard eur, které mají být poskytnuty ve formě grantů, by mělo být až 310 miliard eur vynaloženo na investice související s digitalizací nebo ochranou životního prostředí.

Podle zdrojů agentury Reuters má dostat například Itálie 82 miliard eur ve formě grantů a 91 miliard eur v půjčkách, Španělsko 77 miliard eur v grantech a 63 miliard v půjčkách a Francie 39 miliard eur v grantech.

Italské dluhopisy na zprávu reagovaly poklesem výnosů na dvouměsíční minimum, stejně jako euro, které smazalo ranní ztráty a dostalo se nad úroveň 1,1 EUR/USD.

Von der Leyenová: Plán obnovy vytváří mnohé příležitosti

Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová označila současnou krizi za klíčový okamžik pro budoucnost evropského bloku. Plán obnovy podle ní vytváří šanci, a to nejen tím, že podpoří ekonomiky, ale také investicemi do budoucnosti. "Zelená dohoda a digitalizace podpoří zaměstnanost a růst, odolnost naší společnosti a kvalitu našeho životního prostředí," řekla ve středu při prezentaci návrhu komise v Evropském parlamentu.

Unijní exekutiva navrhuje rozpočet, jehož objem zhruba odpovídá návrhu neschválenému v únoru členskými zeměmi, naplnit kromě dosavadních zdrojů i příjmy v podobě nových ekologických či digitálních daní. Členské státy si podle činitelů komise budou moci vybrat, zda chtějí do společné kasy poskytovat příjmy z emisních povolenek, nově navrhovaného cla z neekologicky vyráběných produktů, zvažované digitální daně či dalších poplatků.

Kvůli historicky největšímu společnému záchrannému plánu chce komise zvýšit strop pro takzvané vlastní zdroje rozpočtu, mezi které patří především přímé odvody členských států. Místo 1,2 % unijního hrubého národního důchodu to podle představ Bruselu budou 2 %.

Europoslanci uvítali plán obnovy, chtějí nové příjmy rozpočtu
Převážně pozitivně hodnotili ve středu poslanci Evropského parlamentu návrh fondu na obnovu ekonomik, který jim prezentovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Většina z nich oceňovala, že unijní exekutiva počítá s novými zdroji příjmů rozpočtu EU nebo že chce v rámci hospodářského oživení investovat do ekologických a digitálních priorit. Kritičtí zákonodárci upozorňovali na to, že bezprecedentní půjčku bude muset EU splácet z budoucích rozpočtů.

Podle von der Leyenové jen navýšení rozpočtu umožní komisi využít velmi vysokého kreditního hodnocení a docílit výhodně nízkého úvěru. Brusel hodlá začít dluh splácet po skončení příštího sedmiletého období od roku 2028. Jeho maximální doba splatnosti má činit 30 let.

Překonání rozporů a dohoda, nebo růst rozdílů mezi regiony

Návrh komise do značné míry přitakává společnému podnětu největších unijních zemí, Německa a Francie, jejichž političtí vůdci minulý týden podpořili půlbilionový balík grantů. Odpor ovšem pravděpodobně vyvolá u takzvané šetrné čtyřky, tedy Nizozemska, Rakouska, Švédska a Dánska, které se obávají společného zadlužování a chtějí rozdělovat krizové fondy výhradně prostřednictvím půjček. Jako kompenzaci pro tyto státy nechala komise v novém návrhu rozpočtu slevy z plateb, z nichž v minulosti těžila zejména tato skupina čistých plátců a o jejichž zrušení v únoru usilovala většina ostatních zemí.

Podle šéfky Evropské komise musí v nastávajících vyjednáváních členské země překonat rozpory a podpořit společný plán, jinak by mohly výrazně růst rozdíly mezi evropskými regiony, o jejichž smazání unie dlouhodobě usiluje. "Tahle výzva přesahuje kohokoli z nás. Je to chvíle pro Evropu," prohlásila von der Leyenová.

Michel chce o záchranném plánu jednat s lídry zemí EU 19. června
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou o návrhu fondu obnovy a víceletého rozpočtu jednat na summitu 19. června. Oznámil to ve středu předseda Evropské rady Charles Michel, podle něhož by dohoda členských států mohla být hotova do letních prázdnin. Část zemí sice návrh ocenila, řada států však dává najevo zásadní námitky a diplomaté očekávají náročná jednání.
Babiš se obává zadlužení EU a zpomalení sbližování ekonomik
Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje rozpočtový návrh Evropské komise reagující na koronavirovou krizi za příliš velké zadlužení. Usilovat bude o dosavadní podíl toku financí do slabších ekonomik mladších členských zemí. ČTK k návrhu, jak ho ve středu představila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, napsal, že pro nastartování růstu Evropské unie jsou klíčové investice a nezpomalené tempo sbližování. Žádat bude dosavadní vzorec rozdělování evropského rozpočtu.

Komise v novém návrhu posiluje rovněž objem fondu sloužícího ke zmírnění sociálních dopadů přechodu na čisté zdroje energie. Balík, z něhož má čerpat především Polsko, ale i další postkomunistické země včetně Česka, má místo dosavadních necelých 10 miliard eur obsahovat 40 miliard eur.

"Bez ohledu na formu pomoci (úvěry vs. dary) půjde každopádně o vznik 'mutualizovaných', tedy společných dluhů. Pokud třeba za 10 let některý stát prohlásí, že v důsledku špatné domácí ekonomické situace není schopen nadále platit do rozpočtu EU to, co by měl, budou muset jiné státy své platby navýšit, aby měla Evropská komise na splátku dluhopisů (nebo bude nutno o chybějící částku snížit jiné platby z rozpočtu komise)," podotýká ekonom Michal Skořepa z České spořitelny. "Vzhledem k tomu, že plán je zaměřen na investice, bych i já vnímal jako rozumnější směřovat peníze především do úvěrů. Vůbec ne proto, že mnohé ze států, které jsou považovány za hodně postižené, mají zároveň pověst 'rozmařilých', a tudíž si podle kritiků žádné dary nezaslouží. Stupeň postižení, který chceme solidaritou zmírnit, přece nijak nesouvisí s rozmařilostí."

Spíše jde podle Skořepy o to, že rozumné investice by si měly na sebe vydělat, tedy přinést dostatečné výnosy na úhradu splátek úvěrů použitých na realizaci těchto investic. "Viděno z jiného úhlu (který je pro mnohé v Česku nepohodlný), logika nyní navrhovaných darů pro země hodně postižené pandemií je stejná jako logika darů, které skrze různé 'evropské fondy' již léta proudí do Česka a dalších zemí hodně postižených děním před rokem 1989. I tyto peníze, pokud šly do investic, měly mít spíše formu půjček (a možná by se s nimi hospodařilo lépe). Forma darů se hodí spíše na okamžitou solidární pomoc s nezbytnými 'provozními' (neinvestičními) výdaji, jako jsou třeba náhrady mezd v rámci kurzarbeitu," dodává ekonom.

Zdroj:
Bloomberg, ČTK
Evropská unie
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Evropská ekonomika
Přestat sledovat
Podpora ekonomiky
Přestat sledovat
Koronavirus
Přestat sledovat
Politika
Přestat sledovat
19. 6. 2021 20:31
V PONDĚLÍ V 10 HODIN ŽIVĚ: Expertní tržní výhled (Lukáš Novotný, WOOD & Company)
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
18. 6. 2021 12:01
Kryptoměny? Celkem standardní součást portfolia, i když stále s obrovskou volatilitou, říká ekonom
Bitcoin
Přestat sledovat
Ethereum
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Korelace investic
Přestat sledovat
Kryptoměny
Přestat sledovat
17. 6. 2021 10:11
Bláha (FUNDSEC): Kde a proč hrozí výplach na českém realitním trhu?
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Nemovitosti
Přestat sledovat
Podílové fondy
Přestat sledovat
Realitní trh
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
16. 6. 2021 12:01
Fed může v tomto cyklu překvapit dřívějším zvyšováním sazeb. Evropu může čekat japonský scénář, říká…
Centrální banky
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Úrokové sazby
Přestat sledovat