23. 6. 2012 18:00

Evropská unie? Bublina fantastických rozměrů, tvrdí Soros

Fantastický objekt. Miliardář, slovutný investor a jeden z nejvlivnějších lidí planety George Soros si půjčuje tento výraz psychoanalytika Davida Tucketta, aby jím vystihl Evropskou unii v někdejším stadiu rozkvětu.

Ano, až do příchodu finanční krize v roce 2008 byla Evropská unie většinově nahlížena jako "fantastický objekt", fantastický výtvor sociálního inženýrství, ztělesnění ideje spolupracujících národů, stavící na principech demokracie, lidských práv a právního řádu, jemuž nedominuje žádný z národů.

Tento pohled sdílel a hájil ostatně i sám Soros, žák filozofa Karla Poppera. Viděl v něm kromě jiného i uvedení do praxe Popperovy ideje sociálního inženýrství krůček za krůčkem. A pohledu zjevně podlehly i finanční trhy - například tehdy, když se jeden čas výnosy z řeckých dluhopisů téměř ztotožnily s výnosy z německých obligací. Tak mocná ta myšlenka jednotné Evropy byla! Najednou si vlády zcela rozdílných zemí, Německa a Řecka, půjčovaly za v zásadě stejné úroky - jakoby neexistovaly propastné rozdíly mezi oběma státy.

Evropa nejednotná

V roce 2008 se však začalo ukazovat, že má EU k fantasmagorii blíže než k fantastickému objektu. Podle Sorose nastalo stadium postupného střízlivění s prohlášením německé kancléřky Angely Merkelové, že jednotlivé evropské země by v poskytování záruk finančním institucím měly postupovat "každá za sebe", nikoli jednotně. Bublina fantastické myšlenky EU prý tehdy začala splaskávat.

Dluhová krize, kterou nyní Evropa prochází, není ničím jiným než bolestným procesem splaskávání ideje, jíž uvěřili miliony lidí, včetně nejvlivnějších politiků, ekonomů či byznysmenů Sorosova typu. Tito lidé se jen neradi smiřují s realitou, a proto se pochopitelně snaží oddálit úplné splasknutí. Nesmí přece ztratit tvář. Mají k dispozici vliv a nesmírné finanční sumy, tudíž v oddalování mohou být úspěšní i řadu let. Zejména tehdy, má-li být součástí onoho oddalování dokonce utužení evropské spolupráce vytvořením fiskální a posléze i politické unie.

Euro skončí právě takhle
Řecku dojde hotovost a Španělsko zdecimuje nemovitostní bublina. Tak vidí zánik eura člen Cato Institutu Gerald O'Driscoll. Řeckem to začalo a tato země zůstává pomyslným epicentrem měnové a fiskální krize eurozóny. I španělské dluhopisy dnes dopoledne ukazují, že se situaci v Evropě nepodařilo uklidnit. Trhy se "Grexitu" bojí, ačkoli jde de facto o marginální problém vzhledem k významu řecké ekonomiky. Finální dějství tragédie eura se neodehraje v Řecku, ale ve Španělsku.

Jenže nejsou ideje těchto unií vyššího řádu opět jen další fantazií, která prostě nemůže dlouhodobě uspět? Sociální inženýři, kteří europrojekt rýsují, zdá se, stále nepochopili jednu zásadní věc: dokud jednotná Evropa nebude niterným přáním stamilionů řadových občanů jednotlivých zemí starého kontinentu, půjde vždy jen o vzletnou (a sakramentsky nákladnou) fantasmagorii.

Na vytvoření bankovní a rozpočtové unie v Evropě není čas
To poslední, co eurozóna či EU potřebují, jsou mediální přestřelky jejich klíčových představitelů. Bohužel ve vypjaté atmosféře se bez nich neobejdeme. A tak se například stalo, že si rakouská ministryně neodpustila výrok o tom, že rovněž Itálie bude potřebovat záchranný balík od zbytku unie, či si britský ministr financí neodpustil jedovatou poznámku na adresu Němců. Ti prý potřebují nejprve dostat Řecko z měnové unie, aby následně přesvědčili domácí veřejnost o potřebnosti rozpočtové bankovní unie.

Básnění o EU coby fantastickém objektu je na poslech krásné, stejně jako ušlechtilé ideje, na nichž by jednotná Evropa měla stát. Jiná věc je, zda jsou realizovatelné. Lidé mají rozdílné vlastnosti a zájmy a národy rovněž - jak se dnes, v čase krize, zřetelně ukazuje (i na propastných rozdílech ve výnosech dluhopisů jednotlivých zemí, druhdy téměř totožných).

EU najednou není společenstvím rovnocenných, ale zjevně jí dnes dominuje Německo; prostě proto, že je nejvýkonnější ekonomikou. Je to přirozené. Ale právě přirozenost, jak vidíme, je mnohdy v rozporu s tím, co si sociální inženýři idealisticky narýsovali. Snad další generace politiků, kteří se na scénu dostanou i v důsledku krize, vnese do uvažování o budoucnosti Evropy tolik potřebnou doušku zdravého pragmatismu.

Merkelová vs. Hollande: Na čem může zkrachovat snaha o záchranu Evropy?
Německá kancléřka Merkelová zkritizovala ekonomický výkon Francie. V pokračující slovní a diplomatické válce odpověděla na snahy francouzského prezidenta Hollanda získat v jižních zemích eurozóny a u německé opozice spojence pro vlastní plány řešení krize eurozóny. V čem je jablko sváru mezi Německem a Francií, respektive jablka?

Eurozóna
Přestat sledovat
Přestat sledovat
George Soros
Přestat sledovat
Evropská unie
Přestat sledovat
Dluhová krize
Přestat sledovat
2. 3. 2021 17:01
VE STŘEDU OD 10 HODIN ŽIVĚ: Aktuálně z trhů (se Stanislavem Viktorinem)
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
25. 2. 2021 21:31
ABCD investora: Tipy na výběr akcií (nejen) ve středoevropském regionu
Akcie ČR
Přestat sledovat
Akciové tipy
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Large caps
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Small caps
Přestat sledovat
Střední a východní Evropa
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
1. 3. 2021 12:21
Úspěšný byznys vs. narůstající nejistota: Myslete na nemyslitelné!
Byznys a podnikání
Přestat sledovat
Koronavirus
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
27. 2. 2021 20:31
Vladimír Vávra (WOOD & Company): Na americkém trhu probíhá spíše rotace, k hlubší korekci nevidím…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat