Na vytvoření bankovní a rozpočtové unie v Evropě není čas

To poslední, co eurozóna či EU potřebují, jsou mediální přestřelky jejich klíčových představitelů. Bohužel ve vypjaté atmosféře se bez nich neobejdeme. A tak se například stalo, že si rakouská ministryně neodpustila výrok o tom, že rovněž Itálie bude potřebovat záchranný balík od zbytku unie, či si britský ministr financí neodpustil jedovatou poznámku na adresu Němců. Ti prý potřebují nejprve dostat Řecko z měnové unie, aby následně přesvědčili domácí veřejnost o potřebnosti rozpočtové bankovní unie.
Samozřejmě, když politici vidí, jak na finančních trzích rostou rizikové prémie, které se dříve či později podepíší na hospodářském růstu, ztrácejí chladnou hlavu. A právě tu potřebují k tomu, aby pouvažovali nad tím, jak se dobrat k tomu, že původně jen měnovou unii přemění ještě v bankovní či rozpočtovou.
Na takové rozjímání však dnes není čas - připravit takový projekt po institucionální a technické stránce může trvat roky. Čas, který ECB svými nadstandardními měnovými operacemi politikům koupila, se však počítá na měsíce, možná dnes již jen na týdny.
A proto se připravme na to, že nervozita bude jak na trzích, tak mezi politiky dále stoupat a bude živena každým dalším snížením ratingu či novým historickým rekordem výnosů dluhopisů.
Pár poznámek z dopoledního dění v Evropě:
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble si nemyslí, že by Itálie při dodržení nastaveného kurzu vládních reforem měla být výrazně zasažena dluhovou krizí.
Itálie prodala roční státní pokladniční poukázky za 6,5 miliardy eur s výnosem 3,972 %. V květnu chtěli investoři za stejné cenné papíry výnos jen 2,34 %. Požadovaný úrok je nejvyšší od loňské prosincové aukce.
Španělský premiér Rajoy chce přesvědčit Evropu, především německou centrální banku, aby ta evropská nakupovala dluhopisy problémových zemí eurozóny. Tím by pomohla uklidnit dluhopisové trhy, které po Španělech chtějí nejvyšší úroky od doby zavedení eura.