Jak dlouho může stát přežít s nezaměstnaností přes 25 %?
Řecká nezaměstnanost vystřelila na 27 %. To je nejvíce v celé Evropské unii, více než dvojnásobek evropského průměru a skoro šestinásobek míry nezaměstnanosti v Německu. Jednotný evropský pracovní trh zkrátka nefunguje tak, jak si architekti Evropské unie představovali.
V USA je díky skutečně jednotnému pracovnímu trhu a díky společné rozpočtové politice rozdíl mezi nezaměstnaností v nejsilnějších státech (například New Hampshire) a nejslabších státech (Nevada) pouhých 6 procentních bodů.
I když jsou evropské periferie velice rozdílné, mají něco společného - na všech se podobně jako v Řecku podepisuje tvrdě naordinovaná dieta. Všechny periferie od Athén po Madrid za poslední dva roky výrazně snížily schodky běžného účtu platební bilance. To znamená, že klesla celková závislost na zahraničních penězích (i když častokrát deficity vlády zůstávají na vysokých úrovních).
Nebylo to ale zadarmo. Rychlé vyrovnání schodků běžného účtu, které často přesahovaly 10 % HDP, vedlo k masivnímu propadu soukromé spotřeby a nárůstu nezaměstnanosti. Zvlášť alarmující je vysoký podíl nezaměstnaných mezi mladými do 25 let, který v Řecku i ve Španělsku přesahuje 60 %. V Německu přitom mezi mladými lidmi nemá práci pouze 7 % z nich.
Otázkou je, zda je takto vysoká nezaměstnanost dlouhodobě udržitelná v demokratických společnostech. Největším rizikem je politická radikalizace a nárůst podpory populistů a extremistů tak, jaký jsme sledovali v posledních řeckých i italských volbách.
Aktuality
