Je strategie hospodářského růstu USA ve slepé uličce?

Spojené státy zůstávají významnou ekonomickou silou na globálním trhu díky kombinaci několika faktorů. Patří mezi ně robustní a diverzifikovaná ekonomika, technologické inovace a solidní infrastruktura (ne všichni Američané by souhlasili), která podporuje globální obchod. Země vykazuje vysokou produktivitu práce a má přístup ke špičkovým technologiím, které umožňují efektivní výrobu a poskytování služeb.

Zásadním faktorem je pozice amerického dolaru jako hlavní globální rezervní a obchodní měny, která upevňuje roli USA v mezinárodním obchodu a na finančních trzích. Spojené státy mají také rozvinutý finanční sektor, který přitahuje zahraniční investice, a díky tomu jsou schopny ovlivňovat globální ekonomickou politiku. V neposlední řadě se USA opírají o svoji vojenskou a geopolitickou sílu.

Ty samé Spojené státy se ale také rychle zadlužují. Od roku 1977 s drobnými zakolísáními roste poměr vládního dluhu vůči hrubému domácímu produktu a v současnosti se pohybuje nad 120 %. USA tedy dluží více, než za rok "vyrobí".

Od roku 2001 je přitom americký federální rozpočet rok co rok v deficitu. Zadlužování se tedy není reakcí na krizi, stala se z něj norma. Dodejme, že to samozřejmě není jen případ USA.

Zadlužení USA prudce narostlo během velké finanční krize. A ačkoli se růst HDP poměrně brzy obnovil, zadlužování nepřestalo. A další vlna nárůstu zadlužování (a nejen relativního vůči HDP, který logicky prudce klesl, ale i nominálního) nastala v době pandemie covidu-19.

Graf ukazuje, že i v době, kdy americká ekonomika výrazně roste (červená barva), pokračuje zadlužování. A mnohdy se dokonce vláda USA nezdráhá a půjčuje si v době expanze ještě více. Otázkou za biliony dolarů je, zda tato "strategie" růstu ekonomiky může fungovat i v dalších letech a desetiletích a co mohou masivní dluhy udělat s finanční stabilitou i popsanou pozicí Ameriky na globálních finančních trzích a v ekonomice.

Zdroj: Ecoinometrics