Írán přistoupil na to, že omezí jaderný program. Podle Izraele je dohoda velkou chybou
Ženevská jednání šesti mocností a Íránu vyústila v předběžnou dohodu o omezení íránského jaderného programu. Dohoda umožní provádět rozsáhlé inspekce v íránských jaderných zařízeních výměnou za zrušení části sankcí vůči Teheránu. Americký prezident Barack Obama to označil za "první důležitý krok ke komplexnímu řešení" íránské jaderné otázky. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jde o historickou chybu.
V očekávání úspěchu posledního kola jednání v Ženevě již několik dnů klesaly ceny ropy.
Ujednání mezi Íránem a šesti mocnostmi (stálí členové Rady bezpečnosti OSN a Německo) nakonec neobsahuje explicitní uznání práva Íránu na obohacování uranu, o které Teherán usiloval. Írán se ale zavázal, že nebude rozšiřovat svůj jaderný program, a to ani v kontroverzním těžkovodním reaktoru v Iráku.
V dohodě se mimo jiné praví, že se Írán zbaví svých zásob 20% uranu tím, že jeho koncentraci sníží pod 5 % nebo ho přemění do podoby, která je nepoužitelná pro další obohacování. Írán slíbil, že zastaví obohacování uranu nad 5 % a že nebude zvyšovat ani zásoby uranu obohaceného na 3,5 %. Nemá instalovat další odstředivky na obohacování uranu, a to jakéhokoli typu, ani budovat další zařízení na obohacování uranu. Írán dosud uran obohacoval až na 20 %, což mnohonásobně přesahuje úroveň potřebnou k energetickému využití. Z této úrovně je poměrně rychle schopen získat uran obohacený ke zbrojnímu využití, tedy přes 90 %.
Teherán dále souhlasí s rozsáhlými a soustavnými inspekcemi ve svých jaderných zařízeních. Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf prohlásil, že dohoda, kterou označil za velký úspěch, znamená uznání íránského jaderného programu a vyjádřil naději, že nakonec bude uznáno i jeho právo na obohacování uranu a že budou zrušeny všechny sankce vůči Íránu. Slíbil také intenzivnější spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).
Nedělní první krok má podle amerického prezidenta Baracka Obamy umožnit pracovat na širší dohodě v příštích šesti měsících. Pokud Írán v následujícím půlroce svým závazkům nedostojí, Spojené státy od zmírňování sankcí ustoupí a znovu začnou na Írán vyvíjet tlak. Nyní ale není vhodná doba na uvalování dalších sankcí vůči Íránu, zdůraznil Obama. Podle něj dohoda pravděpodobně přerušila směřování Íránu k vývoji jaderné bomby. "Diplomacie otevřela cestu k bezpečnějšímu světu," prohlásil.
Izrael, hlavní spojenec Západu na Blízkém východě, je ale největším kritikem dohody. Izraelská vláda ji označila za "špatnou" a ministr mezinárodních vztahů Juval Steinic prohlásil, že je založena na "klamu". Jde prý o "největší diplomatické vítězství Íránu za poslední roky". Obama má ještě v neděli o obavách Izraele hovořit s izraelským předsedou vlády Benjaminem Netanjahuem.
"Tak jako někdejší Československo nebylo zapojeno do jednání, která ho odsoudila k smrti, sleduje nyní Izrael zpovzdálí, jak západní mocnosti přinášejí za oběť existenční zájmy Izraele. Každý rozumný člověk ví, že jsme v situaci, která povede k nukleárně vyzbrojenému Íránu. Roky varuji před nebezpečím strategie, jakou Izrael praktikuje vůči íránské jaderné hrozbě," řekl místopředseda parlamentu Moše Feiglin, který je členem strany Likud premiéra Netanjahua. Velmi tvrdě se k dohodě vyjádřil rovněž Netanjahu, když na pravidelné schůzi vlády řekl, že "nejde o historickou dohodu, nýbrž o historický omyl".
Až do poslední chvíle nebylo jasné, zda z jednání, k nimž se v pátek a v sobotu připojili ministři zahraničí vyjednávajících velmocí, nějaká dohoda vůbec vzejde. Írán mimo jiné trval na tom, aby dohoda obsahovala explicitní vyjádření jeho práva na obohacování uranu, ačkoli ve smlouvě o nešíření jaderných zbraní, kterou podepsal i Teherán, takové právo výslovně zakotveno není.
Celý článek najdete na serveru Aktuálně.cz.
Zdroj: Aktuálně.cz, ČTK
Aktuality
