Írán přistoupil na to, že omezí jaderný program. Podle Izraele je dohoda velkou chybou

V očekávání úspěchu posledního kola jednání v Ženevě již několik dnů klesaly ceny ropy.

Ujednání mezi Íránem a šesti mocnostmi (stálí členové Rady bezpečnosti OSN a Německo) nakonec neobsahuje explicitní uznání práva Íránu na obohacování uranu, o které Teherán usiloval. Írán se ale zavázal, že nebude rozšiřovat svůj jaderný program, a to ani v kontroverzním těžkovodním reaktoru v Iráku.

V dohodě se mimo jiné praví, že se Írán zbaví svých zásob 20% uranu tím, že jeho koncentraci sníží pod 5 % nebo ho přemění do podoby, která je nepoužitelná pro další obohacování. Írán slíbil, že zastaví obohacování uranu nad 5 % a že nebude zvyšovat ani zásoby uranu obohaceného na 3,5 %. Nemá instalovat další odstředivky na obohacování uranu, a to jakéhokoli typu, ani budovat další zařízení na obohacování uranu. Írán dosud uran obohacoval až na 20 %, což mnohonásobně přesahuje úroveň potřebnou k energetickému využití. Z této úrovně je poměrně rychle schopen získat uran obohacený ke zbrojnímu využití, tedy přes 90 %.

Teherán dále souhlasí s rozsáhlými a soustavnými inspekcemi ve svých jaderných zařízeních. Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf prohlásil, že dohoda, kterou označil za velký úspěch, znamená uznání íránského jaderného programu a vyjádřil naději, že nakonec bude uznáno i jeho právo na obohacování uranu a že budou zrušeny všechny sankce vůči Íránu. Slíbil také intenzivnější spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).

Nedělní první krok má podle amerického prezidenta Baracka Obamy umožnit pracovat na širší dohodě v příštích šesti měsících. Pokud Írán v následujícím půlroce svým závazkům nedostojí, Spojené státy od zmírňování sankcí ustoupí a znovu začnou na Írán vyvíjet tlak. Nyní ale není vhodná doba na uvalování dalších sankcí vůči Íránu, zdůraznil Obama. Podle něj dohoda pravděpodobně přerušila směřování Íránu k vývoji jaderné bomby. "Diplomacie otevřela cestu k bezpečnějšímu světu," prohlásil.

Izrael, hlavní spojenec Západu na Blízkém východě, je ale největším kritikem dohody. Izraelská vláda ji označila za "špatnou" a ministr mezinárodních vztahů Juval Steinic prohlásil, že je založena na "klamu". Jde prý o "největší diplomatické vítězství Íránu za poslední roky". Obama má ještě v neděli o obavách Izraele hovořit s izraelským předsedou vlády Benjaminem Netanjahuem.

"Tak jako někdejší Československo nebylo zapojeno do jednání, která ho odsoudila k smrti, sleduje nyní Izrael zpovzdálí, jak západní mocnosti přinášejí za oběť existenční zájmy Izraele. Každý rozumný člověk ví, že jsme v situaci, která povede k nukleárně vyzbrojenému Íránu. Roky varuji před nebezpečím strategie, jakou Izrael praktikuje vůči íránské jaderné hrozbě," řekl místopředseda parlamentu Moše Feiglin, který je členem strany Likud premiéra Netanjahua. Velmi tvrdě se k dohodě vyjádřil rovněž Netanjahu, když na pravidelné schůzi vlády řekl, že "nejde o historickou dohodu, nýbrž o historický omyl".

Až do poslední chvíle nebylo jasné, zda z jednání, k nimž se v pátek a v sobotu připojili ministři zahraničí vyjednávajících velmocí, nějaká dohoda vůbec vzejde. Írán mimo jiné trval na tom, aby dohoda obsahovala explicitní vyjádření jeho práva na obohacování uranu, ačkoli ve smlouvě o nešíření jaderných zbraní, kterou podepsal i Teherán, takové právo výslovně zakotveno není.

Celý článek najdete na serveru Aktuálně.cz.

Zdroj: Aktuálně.cz, ČTK