Nezaměstnanost v Česku v červnu činila 3,7 % vzrostla o 0,1 procentního bodu

"Nejčastěji přicházejí lidé do evidence z oblasti služeb. Pohostinství, hotelnictví, doprava, cestovní ruch. Stále se hlásí i ti, kteří přišli o práci v těchto sektorech v Rakousku, Itálii, Německu nebo ve Švýcarsku," uvedla Maláčová.

Proti květnu evidovaly úřady práce zhruba o 3 500 nezaměstnaných víc. Nově se v červnu přihlásilo 38 504 lidí, tedy o 119 víc než v květnu. Volných míst v evidenci úřadů práce bylo na konci června 334 904.

ČR - nezaměstnanost (červen 2020)

"Největší zájem je o nízkokvalifikované pracovní pozice - dělníky, uklízeče, řidiče nákladních automobilů, kuchaře a zedníky. U tří ze čtyř volných míst se poptává základní vzdělání a finanční ohodnocení je téměř na úrovni minimální mzdy," upřesnila ministryně.

Na podpoře v nezaměstnanosti vyplatily úřady v červnu zhruba miliardu korun. Průměrná částka činila 8 742 korun.

Ministerstvo práce už dříve uvedlo, že očekává zvýšení nezaměstnanosti kvůli koronavirové krizi zhruba až o 5 procentních bodů. Nezaměstnanost by tak dosahovala více než 8 %. Podle analytiků by se počet lidí bez práce mohl výrazněji zvýšit na podzim.

Podle Maláčové i vicepremiéra a šéfa ČSSD Jana Hamáčka za dosavadním nízkým růstem nezaměstnanosti jsou příspěvky na náhrady výdělků z kurzarbeitového programu Antivirus. Dosud z něj stát vyplatil 14 miliard korun 56 800 firmám, na které dopadla koronovirová krize. Hamáček označil Antivirus za nejúspěšnější a nejefektivnější vládní program na pomoc ekonomice. Řekl, že sociální demokracie podporuje jeho prodloužení do konce roku. Zatím by se měly příspěvky vyplácet do konce srpna.

Vedle dočasné kurzarbeitové podpory z Antiviru chystá ministerstvo práce pravidla dlouhodobého kurzarbeitu. O jeho podobě jedná s odboráři a zaměstnavateli. Podle Maláčové by stát zaměstnancům při krácení pracovní doby kvůli krizi dorovnával mzdu. V době, kdy by firma pro ně neměla práci, by se vzdělávali či rekvalifikovali.

Návrh by měl být součástí balíčku na podporu zaměstnanosti, který by Maláčová měla předložit v srpnu. Soubor zákonů a opatření by měl obsahovat i regulaci pravidel pracovních agentur a změnu rekvalifikací. Odstupné by také nemělo mít nově vliv na podporu v nezaměstnanosti. Nyní je možné ji pobírat až po vyčerpání peněz, které pracovník dostal při propuštění. Pokud mu firma dala tři měsíční výdělky, začíná se podpora vyplácet po třech měsících. Podpořit se má digitalizace úřadů práce.

Změnit by se mohla také evidence volných míst. Zaměstnavatelé je úřadu práce oznamovat nemusí. Pokud volnou pozici nahlásí a 30 dní se ji nepovede obsadit, je možné na ni vzít cizince. Podle Maláčové je nynější nahlášení "něco jako vstupenka pro levnou sílu ze zahraničí".

"Chceme, aby se místa hlásila povinně, aby se pravidelně aktualizovala. Můžeme se bavit o intervalu (aktualizace)," uvedla ministryně.

O balíčku na podporu zaměstnanosti mluvila Maláčová už začátkem minulého roku. Představit ho chtěla loni ve druhém čtvrtletí, tedy před více než rokem. Jako jedno z opatření zmínila tehdy regulaci agentur.

Úřad práce: Počet uchazečů o zaměstnání je nejvyšší od února 2018

Červnový počet uchazečů o zaměstnání - 269 637 - je nejvyšší od února 2018, kdy bylo bez práce 280 899 lidí, uvedl Úřad práce ČR. "Přestože do evidence uchazečů o zaměstnání přichází v současné době více lidí než před pandemií nemoci covid-19, s rozjezdem sezónních prací řada nezaměstnaných naopak nastupuje do zaměstnání," uvedl ředitel odboru zaměstnanosti generálního ředitelství Úřadu práce ČR Jan Karmazín. Podle něj poroste nezaměstnanost pravděpodobně i v letních měsících, ale stále spíše pozvolně, a to až do letošního podzimu, kdy očekává "razantnější zvýšení registrované nezaměstnanosti".

Ke konci června se do evidence úřadu práce nově přihlásilo zhruba 38 500 uchazečů o zaměstnání, zároveň z ní však přes 35 000 lidí odešlo. Nejvíce nově příchozích - 5 364 - hlásí Moravskoslezský kraj, v Praze to bylo 4 842 lidí. Naopak nejméně nových uchazečů evidoval úřad v Pardubickém kraji, a to 1 494 lidí.

Volných pracovních míst bylo podle úřadu práce ke konci června 334 904. Nejvíce, zhruba čtvrtinu z celkového počtu, jich nabízeli zaměstnavatelé v Praze, následoval Středočeský kraj s téměř 65 700 volnými místy. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,8 uchazeče.

Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v červnu v Pardubickém kraji, konkrétně 2,6 %. Naproti tomu v Moravskoslezském kraji bylo bez práce 5,4 % obyvatel. Z regionů měly ke konci června nejnižší nezaměstnanost okresy Rychnov nad Kněžnou a Praha-východ, kde podíl lidí bez práce činil 1,8 %, respektive 2 %. Následovaly Pelhřimovsko a Jindřichohradecko se 2,2 %. Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných zůstal na Karvinsku, kde stoupl na 8,1 %.

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v červnu 40 okresů, největší, o osm procent, Mladoboleslavsko. Nezaměstnanost naopak klesla ve 37 regionech, nejvíce v okrese Břeclav o 8,8 %.

Analytici: Skutečný dopad pandemie na nezaměstnanost bude patrný na podzim

Mírný červnový nárůst nezaměstnanosti podle analytiků neodpovídá hloubce propadu aktivity tuzemské ekonomiky. Skutečné dopady koronaviru na nezaměstnanost budou vidět až na podzim, ta postupně poroste, shodli se.

"Červen se obvykle vyznačuje mírným meziměsíčním poklesem míry nezaměstnanosti s tím, jak se s příchodem léta rozjíždějí naplno sezónní práce. Tento příznivý faktor je ale momentálně ve stínu dopadů pandemie a souvisejících omezení a uzavírek ve výrobě, z nichž ekonomika bude ožívat jen postupně," uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč.

"Skutečné dopady koronaviru na nezaměstnanost uvidíme pravděpodobně až v září nebo říjnu, tedy asi šest měsíců od vypuknutí pandemie," doplnila Andrea Linhartová Palánová ze společnosti PwC ČR. Proti minulému měsíci je aktuální vývoj pomalejší. Léto přeje brigádám a sezónním pracím a mnoho lidí si chce také dopřát více volna. Důsledky pandemie, opatření státu i jednotlivých firem budou podle ní spíše plíživé.

Díky programům na podporu pracovního trhu nepřišel skokový růst nezaměstnanosti, dodal hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Ve firmách však podle něj přežívají 'zombie' pracovní pozice, které zaniknou s ukončením státní podpory.

"Situace na trhu práce zejména v mezinárodním kontextu nevypadá špatně, pokud vezmeme v úvahu, že nejenom česká ekonomika čelí hluboké recesi," míní analytik Komerční banky Jan Vejmělek. Zafungovala podle něj vládní opatření na podporu pracovních míst, zejména program Antivirus a ošetřovné.

"Prubířské měsíce nás teprve čekají. Ke konci června skončilo ošetřovné, na trh se dostávají čerství absolventi, první firmy oznamují redukci pracovních pozic. Nicméně vzhledem k výpovědním lhůtám bude klíčový podzim. To budou škody sčítat i firmy z turistického ruchu," upozornil Vejmělek. Z pohledu hospodářské politiky bude důležité, jak se vláda postaví k programům na podporu zaměstnanosti po skončení dosavadních balíčkům, podotkl.

Za celý rok 2019 činila průměrná míra nezaměstnanosti 2,8 %, letos by se průměrná míra nezaměstnanosti mohla vyšplhat ke 4 %, možná i mírně nad tuto úroveň, odhadl Jáč. Úroveň 4 % může být podle něj atakována již v červenci a v průběhu druhého pololetí se míra nezaměstnanosti může dostat na 5 %. V roce 2021 by mohla překročit 5 %.

Zdroj: ČTK