Průmyslová výroba v eurozóně byla v únoru slabší, než se čekalo

Meziměsíční pokles o 0,8 % byl v eurozóně vyvolán především poklesu produkce zboží krátkodobé spotřeby o 1,8 %, energií o 1,2 %, zboží dlouhodobé spotřeby o 0,4 % a kapitálového zboží o 0,3 %, zatímco výroba polotovarů zůstala na stejné úrovni. V celé EU se do 0,7% meziměsíčního poklesu nejvíce promítl pokles produkce zboží krátkodobé spotřeby (-1,4 %), následovaný energiemi (-1,2 %), kapitálovým zbožím (-0,5 %) a zbožím dlouhodobé spotřeby (-0,1%), zatímco výroba polotovarů vzrostla o 0,1 %.

Ze členských států, které mají již data dostupná, zaznamenaly největší meziměsíční propad Irsko (-10,5 %), Řecko (-4,4 %) a Chorvatsko (-1,6 %), naproti tomu největší růst produkce vykázaly Litva (+2,5 %), Slovensko (+2,4 %) a Malta (+1,8 %).

Meziroční růst produkce o 0,8 % v eurozóně byl vyvolán růstem výroby kapitálového zboží (+3,0 %), rostla však i výroba polotovarů (+1,9 %), zboží dlouhodobé spotřeby (+0,8 %) a zboží krátkodobé spotřeby (+0,7 %), zatímco výroba energií stále klesá, a to o 5,2 %. V celé EU se do 0,8% meziročního růstu nejvíce promítl růst produkce kapitálového zboží (+2,7 %), následovaný polotovary a zbožím dlouhodobé spotřeby (shodně +1,6 %) a zbožím krátkodobé spotřeby (+0,5 %), zatímco výroba energií klesla o 3,6 %.

Ze členských států, které mají již údaje k dispozici, zaznamenaly největší meziroční nárůst produkce Slovensko (+7,4 %), Slovinsko (+6,5 %) a Litva (+6,3 %), zatímco největší propad v únoru vykázaly Malta (-4,6 %), Řecko (-3,0 %) a Nizozemsko (-2,8 %).