Reuters: Madrid si fiskální dohodu s Katalánskem nemůže dovolit
Rozpočtová a daňová autonomie, kterou Madrid poskytl Baskicku, by mohla být příkladem řešení problému Katalánska, který vyvolal největší politickou krizí ve Španělsku od zmařeného puče v roce 1981. Podle agentury Reuters si to myslí někteří španělští socialisté, ovšem nikoli katalánská vláda.
V Baskicku, kde za bojů separatistické organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA) zahynulo přes 850 lidí, si dnes nezávislost přeje podle průzkumu univerzity Deusto jen 17 procent občanů. Aitor Esteban z Baskické národní strany řekl, že mezi Basky nepanuje taková ekonomická zášť jako mezi Katalánci. "Necítíme potřebu jednat z důvodu finanční křivdy, a to je velký rozdíl," řekl.
Katalánská vláda o finanční řešení nemá zájem a stále hovoří o nezávislosti, i když její umírněnější členové v soukromí přiznávají, že by bylo možné ustoupit od tohoto požadavku, pokud by Katalánsko získalo stejně jako Baskicko daňovou autonomii.
V Baskicku se sice konalo po zákroku federální policie v den katalánského referenda několik demonstrací, avšak v ulicích Bilbaa nebylo cítit separatistické nálady. Z balkonů visí v solidaritě vedle baskických také katalánské vlajky, ale Bilbao dále prosperuje a zůstává v klidu. Město, kde se kdysi politici prosazující setrvání Baskicka ve Španělsku neobešli bez osobních strážců a kde panoval trvalý strach z pumových útoků, jsou dnes kavárny plné turistů stejně jako centrum města i slavné Guggenheimovo muzeum. Profesor sociologie Xabier Barandiaran říká, že "debata o nezávislosti šla po letech násilí a nejistoty způsobené ekonomickou krizí v Baskicku stranou".
Baskové požívají jedné z nejvelkorysejších fiskálních autonomií v Evropě. Pokud by měl takový režim být rozšířen na Katalánsko, které je ekonomicky nejsilnější částí Španělska, přišel by španělský stát podle studie z roku 2014 o 16 miliard eur. Odpovídalo by to 13 procentům rozpočtu celého Španělska na příští rok a mělo by to dopad na deficit i cenu půjček. Právě z tohoto důvodu premiér Mariano Rajoy takovou dohodu s Katalánskem vylučuje.
Baskicko může podle dohody s Madridem vybírat vlastní daně, které letos budou činit podle výhledu 13 miliard eur. Madridu z toho musí odvést 800 milionů eur jako roční kvótu pro úhradu národních výdajů například na infrastrukturu. Ostatní regiony musejí vybrané daně předat Madridu, který pak získané peníze znovu přerozdělí, přičemž zvýhodní nejchudší regiony. O dohodu o výběru daní se pokoušel s Rajoyem vyjednávat bývalý katalánský premiér Artur Mas, avšak za současné situace jsou naděje na tento dialog mizivé.
Katalánsko dlouhodobě upozorňuje, že jeho příspěvek do daňového systému není úměrný tomu, co z centrálních financí pak dostává. Podle studie ministerstva pro rozpočet Katalánsko státu dává o 9,9 miliard eur víc, než dostane. Katalánské ministerstvo hospodářství tvrdí, že rozdíl je ještě vyšší.
Zdroj: ČTK
Aktuality
