Tisíce německých školáků nejsou ve škole, protestují proti uhlí

Tisíce německých školáků neúčastí na výuce demonstrují za co nejrychlejší odklon od uhelné energie. Protest, který se pro některé z nich už stal páteční tradicí, se v pátek časově kryje se zřejmě závěrečným jednáním takzvané uhelné komise v Berlíně, která má stanovit konečné datum pro využívání energie z uhlí. Nyní z tohoto fosilního paliva Německo získává kolem třetiny své energie.

"Klimatické změny nečekají na to, až dokončíme školu. Jsou už dlouho reálným ohrožením naší budoucnosti. Avšak naši politici nedělají nic, aby klimatickou krizi odvrátili. Proto od teď stávkují žáci," vysvětluje německá mládež svou akci, která je součástí celosvětové kampaně Pátky pro budoucnost (Fridays For Future).

Pátečního protestu v Berlíně, zde zástupce žáků přijal i ministr hospodářství Peter Altmaier (CDU), se podle organizátorů účastní na 6 000 lidí, další 3 000 demonstrantů se sešli v Mnichově.

Názor, že by Německo mělo co nejrychleji přestat používat uhelnou energii, která je velkým zdrojem emisí oxidu uhličitého (CO2), zastává i většina obyvatel spolkové republiky. Co nejrychlejší odklon od uhlí si z důvodu ochrany klimatu a přírody přeje 59 procent Němců, 36 procent to vidí jinak, jak ukazuje aktuální průzkum veřejného mínění pro televizi ARD.

Výrazně odlišný pohled na budoucnost uhlí mají obyvatelé trojice východoněmeckých spolkových zemí - Braniborska, Saska a Saska-Anhaltska - kde se ještě těží hnědé uhlí. Pomalejší tempo odklonu by jich volilo 61 procent, pro co největší rychlost je tam 34 procent obyvatel.

Právě budoucí strukturální změny v těchto zemích a jejich financování jsou některými z hlavních bodů, na nichž se ještě komise, která se oficiálně jmenuje Růst, strukturální změny a zaměstnanost, musí dohodnout. I když jedná už od rána, stále se podle německých médií neblíží k závěru. Je dobře možné, že se zasedání komise protáhne až do nočních hodin, případně že se sejde ještě jednou příští týden.

Vedle doporučení týkajícího se trojice východoněmeckých zemí, které požadují kolem 60 miliard eur na příštích 30 let, se s očekáváním hledí především na konečné datum využívání energie z uhlí, s nímž komise přijde. Pozorovatelé nejčastěji odhadují, že to bude rok 2035. Rozhodnutí orgánu, v němž zasedají zástupci vlády, průmyslu, odborů i organizací na ochranu životního prostředí, bude ještě muset potvrdit parlament. Očekává se ale, že tak učiní.

Zdroj:
ČTK
Německo
Přestat sledovat
Uhlí a koks
Přestat sledovat
Komodity
Přestat sledovat
Mohlo by vás zajímat
27. 1. 2021 17:00
ABCD investora: Jak na vítězné portfolio aneb Co letos na trzích (ne)potřebujete sledovat
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Bitcoin
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Kryptoměny
Přestat sledovat
Pražská burza
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
Výhled na rok 2021
Přestat sledovat
Výsledková sezóna
Přestat sledovat
27. 1. 2021 14:55
Čihák (IdeaSense): Kapitalismus mění tvář, maximalizace zisku již není vše
Byznys a podnikání
Přestat sledovat
Ekologie a životní prostředí
Přestat sledovat
Kapitalismus
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
27. 1. 2021 9:00
Aktuálně z trhů: Proč i v době globální pandemie investovat do nemovitostí?
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Nemovitosti
Přestat sledovat
Realitní trh
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
25. 1. 2021 12:00
Investorský magazín: Sazby vs. inflace aneb Hledá se největší tržní riziko roku 2021
Akciový trh
Přestat sledovat
Inflace
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Investorský magazín
Přestat sledovat
Nemovitosti
Přestat sledovat
Realitní trh
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Úrokové sazby
Přestat sledovat
Výhled na rok 2021
Přestat sledovat