Tusk: Státy EU se shodly na dalším prodloužení sankcí vůči Rusku

Rozhodnutí uvítal ukrajinský prezident Petro Porošenko, který obviňuje Rusko z okupace Krymu a z agrese v Donbasu na východě Ukrajiny, kde si konflikt mezi proruskými separatisty a vládními vojsky za tři roky vyžádal více než 10 000 životů. Sankce jsou podle Porošenka "důstojnou odpovědí Moskvě za neplnění závazků a jasnou výzvou ke změně politiky Kremlu".

Potřebný právní krok bude po čtvrtečním politickém rozhodnutí šéfů států a vlád unie učiněn buď ještě v prosinci, nebo na počátku ledna. Bez prodloužení by sankce, obnovované pravidelně po šesti měsících, skončily na konci ledna 2018.

EU uvalila na Moskvu v roce 2014 sankce, které cílí na konkrétní hospodářské sektory - ztížila například přístup některých podniků k mezinárodním financím nebo zakázala export určitých zařízení na těžbu ropy. Unie konec svých sankcí v březnu 2015 svázala s plným prosazením mírových dohod z Minsku.

U čtvrteční večeře o situaci své kolegy informovali německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron.

Moskva na postup unie reagovala vlastním protiopatřením, kterým zakázala například dovoz mnohých evropských potravinářských výrobků.

Kvůli ukrajinské krizi přijala unie i další opatření. Zmrazen majetek a zakázány cesty do EU má řada fyzických i právnických osob, které se podílejí na rozbíjení ukrajinské územní celistvosti. Protože EU neuznává ruskou anexi Krymu, je také zastavena prakticky veškerá spolupráce s touto oblastí a s tamními podniky.