Vláda zahájila kroky pro připojení země k fiskálnímu paktu EU
Vláda ve středu zahájila diskusi o přistoupení Česka k fiskálnímu paktu EU. Rozhodnout by měla do léta, přičemž koaliční strany tento krok podporují. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval premiér Bohuslav Sobotka. Pakt zavazuje země EU k tomu, aby do národní legislativy zavedly pravidla hlídající rozpočtovou kázeň. Česko by se opatřeními v paktu řídilo až po přijetí eura, uvedl Sobotka.
"Dnes vláda ještě definitivní rozhodnutí neučinila. Požádali jsme předsedu Legislativní rady vlády k vyjádření, jak by měla být smlouva v souladu s ústavou schválena," uvedl premiér. Rozpor je totiž v tom, zda má být smlouva přijata prostou většinou, nebo ústavní většinou. "Zhruba za měsíc to stanoviskem dostaneme. Předpokládám, že ještě na začátku léta mohla vláda rozhodnutí definitivně přijmout," dodal Sobotka. O návrhu vlády by mezitím měly jednat parlamentní výbory nebo i tripartita.
Cílem vlády je připojit se ke smlouvě tak, aby rozpočtová omezení byla účinná pro ČR, až přijme euro. "Nebude to tedy mít v nejbližší době žádné hospodářské dopady. Vnímám to jako výraz změny evropského kurzu a snahy účastnit se všech diskusí o podobě evropské integrace," uvedl Sobotka.
Prezident Miloš Zeman se již dříve vyjádřil, že pro něj připojit podpis pod tuto smlouvu nebude problém a že souhlasí s větší integrací.
Připojení ČR k paktu by podle ekonomů posílilo rozpočtovou zodpovědnost a zamezilo vládám nadměrně zadlužovat zemi. "Přistoupení Česka k fiskálnímu paktu bych uvítal. Bude do budoucna pojistkou proti rozpočtově nezodpovědným vládám, které by chtěly nadměrně zadlužovat zemi," uvedl již dříve analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Z hlediska veřejných financí ovšem pakt v nejbližších dvou letech neznamená žádnou změnu, dodal.
Letos by měl strukturální deficit ČR činit zhruba 2,5 % HDP. Strukturální deficit je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.
Fiskální pakt v minulých letech vyvolával na české politické scéně spory. ODS požadovala, aby případnému přijetí paktu předcházelo prosazení finanční ústavy proti zadlužování veřejných financí a také ústavního zákona o referendu o přijetí eura. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka však tehdy tvrdil, že jediným účelem finanční ústavy je snaha odpoutat pozornost od veřejného dluhu bilion korun, který podle něho přibyl za vlád Mirka Topolánka (ODS), Jana Fischera a Petra Nečase.
Fiskální kompakt požaduje, aby státy, které se k němu rozhodnou připojit, do jednoho roku od vstupu v platnost této smlouvy přijaly právní předpis, který zajistí, že strukturální schodek státního rozpočtu nepřesáhne 0,5 % HDP. Země, jejichž dluh převyšuje 60 % HDP, pak musí snižovat jeho výši minimálně o pět procent ročně.
Zdroj: ČTK
