Proč záleží na tom, jak jsou na tom rozvíjející se trhy

1. Párty skončila

Ekonomové, včetně těch z Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, museli v průběhu posledních několika let snížit své odhady růstu pro rozvíjející se trhy (EM).

2. Ne všechny země jsou na tom stejně

Některé země čelí větším propadům u předpovědí než ostatní. Nejlepšími příklady jsou bývalí favorité investorů Rusko, Brazílie a Čína.

3. Špatné odhady

Staré odhady počítaly při výpočtech tempa růstu s mnohem vyššími cenami komodit. A ekonomové u těchto zemí počítali s mnohem vyšší produktivitou. Ale ceny ropy, kovů a jiných komodit zaznamenaly prudký pád. Například ropa ztratila za posledních 18 měsíců zhruba 65 % hodnoty.

4. Lenost

Vlády řady zemí nevyužily v časech hojnosti a levného dluhu možnost přetransformovat své ekonomiky tak, aby se staly konkurenceschopnějšími, a nezvýšily jejich růstovou kapacitu. Růst na základě vyšší efektivity, kterému se říká také "souhrnná produktivita faktorů", se na rozvíjejících se trzích zmenšuje.

5. Rychlé stárnutí

Část problému tkví v tom, že pracovní síla neroste podle očekávání, v případě Číny se dokonce zmenšuje. Dosavadní politika jednoho dítěte znamená, že vlna starších zaměstnanců odcházejících do důchodu není nahrazována dostatečným počtem mladších lidí. Ale i ostatní rozvíjející se trhy poměrně rychle stárnou. Kromě toho, že to vytváří velké závazky do budoucna, zhoršuje to růstový potenciál. Rozvojové země tak čelí, stejně jako ty bohaté a rozvinuté, úbytku pracovní síly. "Budování institucí a reformy nejsou v souladu s růstem HDP a výsledný nesoulad bude pro mnoho rozvíjejících se trhů znamenat výzvy k překonání problémů spojených s předčasným stárnutím," tvrdí Ústav pro mezinárodní finance (IIF).

6. Růst dluhu

Jedním z největších problémů je dluh. Rozvíjející se trhy velice rády využívaly levný dluh v období snadno dostupných peněz. Nyní se ale potýkají s důsledky. Dluh těchto zemí ve výši 200 % HDP je na rekordních hodnotách.

7. Opakování chyb

I přes opakovaná varování před nebezpečným růstem úrovně dluhu se některé země nadále zadlužují. Zadlužení čínských nefinančních podniků vzrostlo od konce roku 2014 do poloviny loňského roku o zhruba sedm procentních bodů (vůči HDP).

Toto půjčování však počítalo s mnohem vyššími odhady růstu. Zhoršující se vyhlídky zvyšují dluhové náklady a zvyšování zadlužení hrozí eskalací problémů. Ekonomové očekávají vlnu firemních bankrotů, které mohou zasáhnout finanční sektor, zatížit vládní rozvahy a negativně ovlivnit úvěry, které jsou důležité pro pokračování růstu.

Rozvíjející se trhy jako celek jsou na tom dnes lépe než Latinská Amerika a asijské země, které si prožily krize v minulosti. Mnohé z nich mohou devalvovat své měny, což jim pomůže při omezování výraznější tržní volatility. Mnohé země si také vytvořily velké devizové rezervy, nebo mají své dluhy diverzifikované do cizích měn i do vlastní měny, což rovněž může eliminovat kolísání na trhu s úrokovými sazbami. Někteří ekonomové také připomínají, že mnoho z největších nebankovních dlužníků má většinu svých příjmů v dolarech a své expozice na finančních trzích mají zajištěné.

Země se tak možná vyhnou velké finanční krizi, ale je možné, že zadlužení bude omezovat jejich růst podobným způsobem, jako je tomu dnes v Evropě nebo Japonsku. Ústav pro mezinárodní finance tvrdí, že v letech 1995 až 2006 vyprodukoval každý půjčený dolar 0,75 dolaru dodatečného HDP. Od roku 2010 je to ale pouze 0,4 dolaru.

8. Docházející munice

Politický arzenál pro stimulaci růstu je rovněž na minimu. Před finanční krizí zaznamenávaly rozvíjející se země rozpočtové přebytky, ale dnes mají průměrný schodek na úrovni 4 % HDP. Ke snižování úrokových sazeb již také nezbývá prostor.

9. Globální vlivy

Rozvíjející se trhy v současnosti tvoří mnohem větší část koláče světové ekonomiky, než tomu bylo v minulosti. Země BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, JAR) tvoří 25 % světového hrubého produktu, na začátku tisíciletí to bylo jen asi 8 %. Podle Světové banky tak může pokles růstu HDP v zemích BRICS o jeden procentní bod způsobit pokles o 0,8 procentního bodu v ostatních rozvíjejících se zemích a 0,4 bodu globálně. "Naznačuje to nemalé riziko možné nákazy prostřednictvím ostatních rozvíjejících se trhů a potenciální nežádoucí účinky také na rozvinuté ekonomiky," myslí si Světová banka.

Zdroj: WSJ